Tiskové středisko vědy

Astrofotografie za prosinec: Proměnný vesmír So 14.1.2012

Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte. Snímek zachycuje okolí proměnné hvězdy V 729 Aql. "V" proto, že je to hvězda proměnná, tedy "variable", 729 je její pořadové číslo v souhvězdí Orla, jehož latinská zkratka je právě Aql. To od slova Aquila. Autoři hvězdu sledovali po 10 nocí od září do listopadu 2011 a na snímku zabírajícím plochu jen o trochu větší než 4 měsíční úplňky kromě ní zachytili i více než 40 000 dalších hvězd. Z nich přibližně 30 vykazovalo proměnnost, o které se dříve vůbec nevědělo.

Český fyzik se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu St 14.12.2011

O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván „Vánočním zábleskem“, se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka.

Astrofotografií měsíce listopadu je galaxie v Andromedě Čt 8.12.2011

Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom. Tento obláčik prvýkrát popísal v Knihe stálic perzský astronóm Abd ar-Rahmán ibn Umar as-Súfí v roku 964 a ešte aj Christian Huygens či Edmund Halley v 17. storočí ho považovali len za akýsi otvor v oblohe, ktorým k nám preniká "večné svetlo". Ďalekohľad naň prvýkrát namieril v decembri 1612 Simon Maurus a "Veľkú hmlovinu v Androméde" zaradil do svojho slávneho katalógu Charles Messier 3. 8. 1764 pod číslom 31.

Astrofotografie měsíce října: Ganymed a jeho stín St 9.11.2011

Mimořádné postavení planety Jupiter na noční obloze svým jasem a majestátným pohybem po ekliptice, který zajišťuje pozorovatelnost této planety vždy déle než půl roku, způsobilo, že u všech velkých kultur v historii byla tato planeta spojována s nejvyšším božstvem, od babylonského Marduka, přes egyptského Amona a řeckého Dia až po římského Jupitera, a toto jméno od té doby přijala i astronomie jako oficiální název této planety. Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy. Je 317,8 krát hmotnější než Země, jeho poloměr je 11,2 krát větší než u Země, jeho úhlová rychlost rotace 2,5 krát převyšuje zemskou a projevuje se ve zřetelném zploštění planety.

Srpnovou astrofotografií je Jupiter a Ganymed Čt 8.9.2011

Již i při náhodném pohledu na půlnoční hvězdnatou oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná "hvězda" nad východním obzorem. Ovšem v dalekohledu nebo na vítězném snímku srpnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" zjistíme, že se nejedná o objekt vzdálený desítky či stovky světelných roků od nás.

Vítězná astrofotografie č. 7: "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce" St 10.8.2011

Červencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není. Tedy - z hvězd jasnějších čtvrté hvězdné velikosti zde nenalezneme žádnou.

Jedinečná šance - astronaut Feustel bude v Praze Čt 28.7.2011

Akademie věd ČR vás zve na setkání s americkým astronautem Andrew Feustelem, které se uskuteční 1.8.2011 od 18 hodin v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Beseda se uskuteční v místnosti 206, do místnosti 205 pak bude přenášen audiovizuální přenos. Na tuto besedu je možné zajistit rezervaci míst (kontakt: Karina Nováková, )

Astrofoto června zachycuje červeného veleobra Antara Pá 1.7.2011

Šest set světelných let od nás se nachází šestnáctá nejjasnější hvězda na obloze, červený veleobr Antares. My pozemšťané máme velké štěstí, že se nenachází na místě našeho Slunce. To bychom tu totiž vůbec nebyli. Nebyl by tu ani autor tohoto vítězného snímku "České astrofotografie měsíce", ani my, kdo se nyní těšíme jeho úžasnou barevnou krásou. Hvězda Antares, ač pouze dvacetkrát těžší než naše Slunce, převyšuje jeho průměr sedmsetkrát a jeho zářivý výkon dosahuje dokonce jedenácti tisíc výkonů naší domovské hvězdy. Pokud bychom Antarese umístili na místo Slunce, naše Země by se nacházela hluboko v jeho řídkém tělese, stejně jako dokonce i ještě vzdálenější Mars.

Úlovek českých astronomů: Meteorit s rodokmenem Mason Gully St 22.6.2011

Vědci z Astronomického ústavu AV ČR se podílejí na skvělém výsledku spolupráce mezinárodního badatelského týmu, jenž se zabývá výzkumem bolidů a meteoritů v jihozápadní Austrálii. Na základě systematických pozorování se jim v Nullarborské poušti podařilo nalézt velmi zajímavý meteorit a určit jeho původ ve Sluneční soustavě (tzv. meteorit s rodokmenem).

Ve středu 15. června večer nastane úplné zatmění Měsíce Po 13.6.2011

Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem.

Úplné zatmění měsíce uvidíte 15. června - krátce po západu Slunce Po 6.6.2011

Toto zatmění nastane ve středu 15. června ve večerních hodinách krátce po západu Slunce. Půjde o jedno z nejočekávanějších měsíčních zatmění v tomto desetiletí, neboť Měsíc bude procházet přímo středem zemského stínu a fáze úplného zatmění potrvá přes 1 hodinu a 40 minut.

Astrofotografie května zachycuje mlhovinu Roseta - ve 3D Po 6.6.2011

V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".Tato 5000 světelných let vzdálená mlhovina plná vodíku ukrývá ve svém nitru čtyři milióny let starou hvězdokupu. Její hvězdy svým světlem a hvězdným větrem vlastně určují tvar a rozervanost mlhoviny. Ultrafialová část tohoto záření pak má za následek vlastní svit plynu tvořícího mlhovinu. Horký vítr částic, které proudí pryč z hvězdokupy, doplňuje stále materiál do plynné kulové slupky, zatímco nitro mlhoviny se stále více vyčišťuje a umožňuje nám tak pohled na mladé jasné hvězdy zde ukryté. Nalezneme zde hvězdy nejen mladé, ale i velmi mladé, s výtrysky typickými pro objekty typu Herbig-Haro.

Zkoumání vesmíru: role pro Evropu? Pá 13.5.2011

Přednášku pro veřejnost přednese 17.5.2011 od 13:30 v EP 110 pan Richard Bonneville - zástupce ředitele Národního centra kosmického výzkumu (CNES) pro oblast prognostik, strategií a programů vesmírného výzkumu.

Zajímavá přednáška na téma: "Od kvadrantu k GPS" Pá 13.5.2011

Chcete se dozvědět víc, než jen výsledky posytnuté "černou krabičkou"? Zajímavá, co bylo mezi tím? K čemu nám bude nový evropský systém Galileo? Odpovědi vám dá sobotní přednáška.

Astrofotografie dubna zachycuje okolí "Planoucí hvězdy" Po 9.5.2011

Tak jako v dubnu 2011 opět zaplál pomyslný astronomický souboj našich astrofotografů, svítí na obloze v souhvězdí Vozky "Planoucí hvězda". A právě tu si vybral za svůj cíl vítěz dubnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" Ondřej Podlucký. Na rozdíl od naprosto precizní a hlavně reálné vítězné fotografie je "Planoucí hvězda" objektem mírně řečeno fabulujícím. Předně to není pouze hvězda a také nehoří ani neplane. Tyto "plameny" vytváří téměř umělecká kombinace mezihvězdného vodíku svítícího díky energetickému záření přicházejícímu z modré velmi horké hvězdy AE Aurigae s temnými prachovými mlhovinami plnými uhlíku. Celá mlhovina má průměr přibližně 5 světelných roků a díváme se na ni do vzdálenosti asi 1500 světelných roků. Pro své katalogy ji astronomové označili poněkud strohým IC 405.

Evropské dny slunce v České republice St 4.5.2011

V současnosti jsou Evropské dny Slunce organizovány každoročně v prvních květnových týdnech. V ČR je připraveno 40 akcí pro veřejnost, které mají demonstrovat možnosti využití sluneční energie. Jednou z nich je i exkurze do Miniparku obnovitelných zdrojů energie, který vybudovalo a neustále inovuje oddělení Technické ekologie katedry elektroenergetiky a ekologie FEL.

Astrofotografie měsíce zachycuje mlhovinu Roseta Čt 28.4.2011

Snad všichni jsme si již zvykli na úžasné obrázky, které ze sebe neuvěřitelným tempem a neuvěřitelně dlouho chrlí Hubbleův kosmický teleskop, obíhající na oběžné dráze Země. Kromě záplavy vědeckých dat, nedocenitelných zejména vědeckou astronomickou komunitou, přináší plnou obrazárnu nejrůznějších tvarů, barev a fantastických kreací, které vytvářejí nebeské objekty. Jsou tak krásné a úžasné, že se nám zdají být úplně nedostižné.

Velké setkání České astronomické společnosti Po 28.3.2011

Pozvánka na velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí v Žebráku 16. dubna 2011

Astrofotografie měsíce února zachycuje gravitační čočku Út 8.3.2011

Únorové kolo "České astrofotografie měsíce", probíhající pod patronací České astronomické společnosti, posunulo soutěžní pohled opět hluboko do vesmíru. Autor vítězné fotografie, pan Alexander Kupčo, namířil objektiv svého dalekohledu do hlubin vesmíru ve směru souhvězdí Velké Medvědice. Jeho cílem však nebyla galaxie NGC 3097, která snímku dominuje. Naopak, objekt zájmu je mnohem slabší a také leží mnohem, mnohem dál. Zatímco světlo od zmiňované galaxie putuje k Zemi padesát miliónů let, od hlavního cíle snímku, kvasaru Q0957+561 trvá jeho cesta 8,7 miliard roků. Na obloze se nám jeví jako slabý objekt téměř sedmnácté hvězdné velkosti.

Kometa Tempel jedna podruhé a na 100 procent Čt 17.2.2011

15. února ráno našeho času provedla "recyklovaná" sonda NASA - Stardust průlet ve vzdálenosti 178 km od jádra komety 9P/Tempel. Jednalo se o druhou návštěvu této komety, neboť v červenci 2005 ji poprvé navštívila sonda Deep Impact. Ta provedla experiment, při kterém na jádro komety vystřelila impaktor, který uvolnil materiál jádra. Bohužel se NASA nepovedlo nasnímat vzniklý kráter, a tak bylo rozhodnuto o přesměrování jiné sondy k této kometě, sondy Stardust.

Masivní černá díra v jádru Galaxie Čt 27.1.2011

Astrofoto měsíce prosince zachytila "hlavu čarodejnice", hvězdu Rigel Čt 13.1.2011

Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných. Jednu čarodějnici ovšem zahnat nemůžeme. Nespadá totiž do sféry pozemské a naše síly na ni nestačí. Její spatření navíc není vůbec jednoduché. Je slabounká, éterická, spíše jako víla. Pokud bychom ji chtěli zahlédnout, musíme zaměřit své zraky hluboko do vesmíru, až k modravé hvězdně Rigel. Tato po většinu času nejjasnější hvězda souhvězdí Oriona a šestá nejjasnější hvězda oblohy, vzdálená od nás přibližně osm set světelných let a patřící mezi modré superobry, je sedmnáctkrát hmotnější než naše Slunce a svítí osmdesát pět tisíckrát jasněji. Pokud bychom ji položili na místo našeho Slunce, svítila by nám na obloze jako oslnivě jasná koule o úhlovém průměru třicet pět stupňů.

Roj prastarých hvězd Ne 19.12.2010

V naší Galaxii známe asi 150 kulových hvězdokup – početných skupin starých hvězd, které společně obíhají kolem jejího středu. Tento nový snímek pořízený kamerou Wide Field Imager na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO (La Silla, Chile) zachycuje strukturu kulové hvězdokupy M 107 v nevídaných detailech. Studium těchto ‚hvězdných rojů‘ odhaluje mnoho důležitých informací o historii naší galaxie a vývoji hvězd.

Astrofotografie listopadu zachycuje galaxie s polárním prstencem St 8.12.2010

Galaxie NGC 660. Poněkud strohé pojmenování, které nezasvěceného spíše odradí. Astronom však ví, že se za tímto katalogovým číslem skrývá zajímavý a vzácný objekt vzdáleného vesmíru - galaxie s polárním prstencem. V této galaxii totiž nenalezneme pouze obvyklý plochý galaktický disk plný hvězd, prachu a plynu, nýbrž i disk druhý, obíhající téměř kolmo. I když mechanismus vzniku tohoto bizarního tvaru není ještě plně objasněn, předpokládá se, že druhý prstenec je tvořen materiálem další galaxie, který prochází plochým diskem této galaxie. Tento hvězdný ostrov není ovšem zajímavý pouze svým tvarem, nýbrž slouží i k zajímavým výpočtům a úvahám. Z pozorování vzájemné rotace prstence a disku lze odhadnout gravitační vliv temné hmoty obklopující tuto galaxii.

Plynní a ledoví obři Po 22.11.2010

Daleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.

Čeští vědcu odhalili unikátní vlastnosti hvězdy δ Orionis St 17.11.2010

Kolektiv badatelů z Astronomického ústavu MFF UK v Praze odhalil unikátní vlastnosti hvězdy δ Orionis, jedné z nejjasnějších hvězd v souhvězdí Orion a jedné ze tří hvězd známého Orionova pásu viditelného na zimní obloze.

Astrofotografie měsíce října zachycuje Orionův pás Čt 11.11.2010

Krása může mít mnoho podob, od sličných žen na přehlídkových molech přes zdobné ornamenty barokních památek až k romantickým výjevům přírodních scenérií. Příroda je vůbec jedním z nejnadanějších umělců, pro něhož je tvorba neopakovatelných mistrovských děl takříkajíc denním chlebem. Přesvědčivých důkazů o schopnostech přírody najdete spoustu a nejen na Zemi. Už jen při pohledu na hvězdnou oblohu se člověku tají dech. Pokud se však podívá na oblohu podrobněji s použitím dalekohledu, elektronického detektoru a obrní se trochou trpělivosti, odhalí se mu svět plný roztodivných tvarů, barev a odvážné kompozice. Vesmír plný galaxií, otevřených či kulových hvězdokup, mlhovin různého druhu a nepřeberného množství hvězd, vše jakoby neuspořádáno a přesto dodržující určitý řád.

Astrofotografie září zachytila dvě otevřené hvězdokupy Út 12.10.2010

Schován pod přilbicí v bujné kštici bájného Persea se na obloze skví slabý obláček. Z centra města jej sice neuvidíme, ale již za vesnickými humny jej spatříme v plné kráse. Jako první tuto "mlhovinku" do hvězdného katalogu již 130 let před naším letopočtem zahrnul astronom Hipparcos. Ten, po kterém byla pojmenována astronomická družice určená k měření přesných poloh hvězd na obloze. Jistě však nebyl první, kdo ji spatřil. O tom kdo to byl, se však můžeme pouze dohadovat. Nevíme, zda to byl člověk neandrtálský, odpočívající na vysoké skále ukryt před nočními dravci nebo snad až egyptský astronom, hledající nebeský objekt vhodný pro zaměření pyramid. Nebo někdo jiný? V každém případě však jistě neznal jeho podstatu.

Praha centrem světové kosmonautiky Po 27.9.2010

Logo kongresu Praha se konečně dočkala a po více než 30 letech se zde bude opět konat Mezinárodní astronautický kongres (IAC), který uvítá na 2000 špičkových vědců z celého světa a celkově se očekává více než 3000 návštěvníků.

Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění 11. 7. 2010 Pá 20.8.2010

Slunce, náš nejbližší hvězdný soused, jehož životadárné paprsky nám zpříjemňují letní čas, je bezesporu naší nejsledovanější hvězdou. Sluneční astronomové z různých koutů světa studují sluneční aktivitu s pomocí různorodých přístrojů a to jak na Zemi tak ve vesmíru takříkajíc každý den. Mohlo by se tak zdát, že nás nemůže již ničím překvapit. Opak je však pravdou. Stačí pouhý pohled na vítězný snímek koróny, pořízený během slunečního zatmění na atolu Tatakato, abychom pochopili, jak daleko jsme od úplného pochopení dynamických procesů odehrávajících se v této nejvrchnější části sluneční atmosféry. Ohromující složitost útvarů, od koronálních smyček, koronálních děr až po velké koronální výtrysky, vše zachyceno do nejmenších detailů.

Astrofoto července: Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění St 4.8.2010

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2010 obdržel snímek "Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění 11. 7. 2010 ", jehož autorem je Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. z Brna. Zajímavostí je, že na snímku lze rozpoznat nejen koronální útvary, ale také nádhernou protuberanci, povrch Měsíce a také hvězdy, pravda trošku rozmazané díky pohybu.

Simulacie vesmírného světa v expozici Národního technického muzea St 21.7.2010

V jižním křídle budovy Národního technického muzea (NTM) vzniká na více jak dvou stech metrech čtverečních unikátní expozice astronomie, která ukáže rozsáhlou sbírku přístrojů, dokumentů a map od 16. století až po současnost. Hlavní myšlenkou celé expozice týmu architekta Romana Brychty je struktura vesmíru a jeho vzájemně propojené prostory, díry a ovály. Mezi exponáty bude například téměř metrákový meteorit z Argentiny.

400 let od objevu Saturnových prstenců Čt 15.7.2010

Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu.

Astrofotografie června: neopakovatelný vzhled komety McNaught Pá 2.7.2010

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2010 obdržel snímek  „Kometa C/2009 R1 McNaught “, jehož autorem je Ing. Martin Myslivec.

Astrofotografie května zachycuje galaxie M 81 a M 82 Út 8.6.2010

Pohled na galaxie - hvězdné ostrovy ukryté v nesmírných hlubinách vesmíru - nám dává tušení o titěrnosti Země či celé Sluneční soustavy. Ztrácíme při něm iluzi o jedinečnosti našeho světa. Kolik světů podobných tomu našemu se asi nachází v jejich útrobách?

Astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy Pá 21.5.2010

Podobně jako jarní "otevírání studánek" se v sobotu 22. května 2010 "otevře" pro turistickou sezónu Jizerská oblast tmavé oblohy. Na Jizerce proběhne Astronomický den s programem od 13 hodin hluboko do noci, určeným všem zájemcům, od těch vážných se zájmem o astronomii a vesmír až po rodiny s dětmi - počítá se i s programem pro děti. Mezi přednášejícími se objeví Dr. Jiří Grygar s přednáškou Pohledy do nebe. Vše zdarma!

Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově. Po 17.5.2010

Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma.

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Čt 25.3.2010

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2010 Martina Lehkého z Hradce Králové. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2010 byla udělena Martinu Lehkému především za jeho přínos v oboru studia meziplanetární hmoty.

Dny otevřejných dveří na observatoři v Ondřejově So 16.5.2009

22. až 24. května 2009, vždy 9 až 17 hodin. Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! V pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi, pro děti máme připraven program. Vstup zdarma, naopak si ještě něco odnesete.

Květnové Science Café o exoplanetách a hledání nové Země Čt 7.5.2009

V úterý 12. května 2009 proběhne v Praze sedmé Science Café, jehož hlavním tématem budou exoplanety – vesmírná tělesa ležící mimo naši Sluneční soustavu. Debatní večer s hosty Jakubem Rozehnalem ze Štefánikovy hvězdárny a Stanislavem Poddaným z Astronomického ústavu UK bude od 19:00 hodin hostit kavárna „Potrvá“ v Srbské ulici 2 v Praze 6 (kavárna je dvě minuty chůze od zastávky Hradčanská).

Astrofotografie dubna zachycuje přes 100 tisíc hvězd Čt 7.5.2009

V roce 1714 ji v Anglii objevil Edmond Halley, 1. června 1764 ve Francii pojmenoval Charles Messier a v roce 2009 ji v Čechách vyfotografoval Jiří Linet. S věkem okolo 10 miliard let to není již žádná teenagerka, ale jistě je stejně sledovaná jako kterákoliv modelka na Zemi. Každou noc se k ní desítky let obracejí objektivy astronomických přístrojů, aby polapily něco málo fotonů, které ji opustily před 25 tisíci lety. Před 35 lety se ji lidstvo dokonce pokusilo kontaktovat depeší radiového teleskopu v Arecibu. Zatím neodpověděla. Svou krásu skrývá pod obyčejné označení M 13 vyjadřující pozici v katalogu páně Messiera. Zasvěcenci ji pak důvěrně říkají „kulovka v Herkulovi“. A tak jsme již prozradili téměř vše podstatné. To hlavní však ještě chybí. S jejím portrétem pořízeným v Havířově zvítězil astrofotograf Jiří Linet v dubnovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.

20. duben: Světová noc ochrany noční oblohy So 18.4.2009

Chceme přijít o krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku? Tma začíná být ohrožena. Ačkoli stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí, v některých místech Země se noc vytrácí velmi nápadně, v jiných sice velmi nenápadně, zato vytrvale.

Astrofoto března: Unikátní záběr Saturnu s pěti měsíci Čt 9.4.2009

Když v červenci 1610 zaměřil Galileo Galilei svůj malý dalekohled ke žlutavě zářící bludné hvězdě na rozhraní Kozoroha a Vodnáře zvané Saturn, byl překvapen tím, co uviděl: „…hvězda Saturn není samostatnou, nýbrž ze tří se skládá, jež se téměř dotýkají, nikdy nemění svoji vzájemnou polohu a srovnány jsou do řady podél zvěrokruhu, uprostřed je jedna třikrát větší než obě postranní a jejich umístění má tuto podobu oOo….“ V roce 1612 jej však čekalo další překvapení. Saturnovy „uši“ zmizely. I když Galileo předpověděl, že se opět objeví, což v roce 1616 znovu pozoroval, záhadě na kloub nepřišel.

Do vesmíru vzlétla družice pro výzkum gravitačního pole St 18.3.2009

Po řadě odkladů byla 17. března 2009 v 15: 21 h středoevropského času z ruského kosmodromu Plesetsk vypuštěna družice Evropské kosmické agentury ESA GOCE.

Družice Kepler hledá ve vesmíru obyvatelné planety So 7.3.2009

Jsme ve vesmíru sami? Stejnou nebo podobnou otázku si alespoň jednou položil snad každý. Lidstvo se v těchto dnech chystá udělat doposud největší krok k zodpovězení této otázky.

Astrofotografie února: snímek Bílého býka Čt 5.3.2009

Je prosincový večer roku 1519. Admirál Fernão de Magalhães vyšel na záďovou nástavbu karavely Trinidad. Další čtyři lodě se kolébají opodál. Dva měsíce pršelo a obloha byla pokryta těžkými oblaky, které znemožňovaly přesnou navigaci. Před dvěma dny zahlédli námořníci daleko na pravoboku obrysy pevniny. Šeří se a admirál si chystá měřičské pomůcky a tabulky. Obloha se po dlouhé době vyjasnila a Magalhães chce konečně zjistit přesnou polohu výpravy. Zaměří první hvězdu a chystá se údaj nadiktovat zapisovateli. V tom ho zaujme cosi podivného na obloze.

Astrofotografie ledna: modravě zářící podobr v mlhovině Út 3.2.2009

Titul obdržel snímek mlhoviny NGC 7023 pořízený Milošem Hrochem. Svět hvězd, a to nyní nemyslíme hvězdy filmové, nám kromě nebeských těles, řekněme standardních, přináší i přehlídku těch nejpodivnějších objektů, jaké si vůbec můžeme představit.  Patří mezi ně i poměrně vzácní a velmi mladí hvězdní podobři spektrální třídy Ae či Be. Jejich vzácnost je způsobena zejména tím, že se v této fázi vývoje nacházejí jen po astronomicky velmi krátkou  dobu.  Jedná  se o období  jejich gravitačního smršťování a přípravy na vstup do středních a nejdelších let pobytu na tzv. „hlavní posloupnosti“.  

Astrofotografie prosince: horká bílá a namodralá záře hvězd St 14.1.2009

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2008 obdržel snímek „Chi a h“, jehož autorkou je Kateřina Onderková z Ostravy.

Rok 2009 bude patřit astronomii So 3.1.2009

Slavnostní zahájení Mezinárodního roku astronomie v Evropské unii na Staroměstském náměstí v Praze.

Červená záře Kalifornie zachycená z balkónu Pá 5.12.2008

Vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2008, jehož autorem je Jan Hovad, nese název NGC 1499 - mlhovina Kalifornie. Jistě by si zasloužil ještě drobný podtitulek: „… kam se můžeme podívat z balkónu rodinného domu“. Ten si autor snímku vybral jako stanoviště svého fotografického přístroje, jímž neúnavně prozkoumává krásná místa noční oblohy. Tentokrát skleněné oko jeho dalekohledu zamířilo k hvězdě Menchib v souhvězdí Persea.

Setkání odborníků na rentgenovou optiku v astronomii Út 2.12.2008

Kosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily v novém velkém společném projektu IXO – International X-ray Observatory, projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru.

Evropská astronomie má "cestovní mapu" na 20 let St 26.11.2008

Evropa má nejmodernějšími dalekohledy a radioteleskopy a to ji staví do čela astronomického výzkumu. Evropští astronomové se proto snaží spojit své síly, aby definovali vědecké výzvy blízké budoucnosti.

Ocenění za významný výzkum malých těles sluneční soustavy Čt 13.11.2008

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2008
doc. RNDr. Davidu Vokrouhlickému, DrSc., z Astronomického ústavu UK Praha.

Astronomové ocení za celoživotní dílo Ivana Hubeného Čt 6.11.2008

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, jež se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie.

Astrofotografie října nahlíží do živého srdce galaxie Po 3.11.2008

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2008 obdržel snímek Pohled do živého srdce galaxie M 31 pořízený Kamilem Hornochem, Peterem Kušnirákem a Pavlem Cagašem.
Kdesi daleko ve vesmíru, astronomicky však téměř „za humny“, ve vzdálenosti necelých  tří miliónů světelných let leží očima slabě viditelný mlhavý obláček obří galaxie M 31. Známe ji též prostě jako galaxii v Andromedě, nebo již archaicky mlhovinu v Andromedě. To ještě z dob, kdy se nevědělo, že tato a jiné „mlhoviny“ nejsou mlhovinami, ale hvězdnými ostrovy s miliardami hvězd spolu s plynnými i prachovými mračny.

Poznejte náš vesmír a naučte se základy astronomie Po 20.10.2008

Ústav celoživotního vzdělávání a Hvězdárna a planetárium Plzeň  pořádají kurz ZÁKLADY ASTRONOMIE Blízký vesmír, který je určen pro širokou veřejnost.

Udělení ceny Littera Astronomica obohatí přednáška o hvězdách Po 13.10.2008

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás.

Astrofotografií měsíce září je snímek Souhvězdí Labutě Čt 2.10.2008

Autor vítězného snímku České astrofotografie měsíce za září 2008 Jan Hovad se  svým dalekohledem a fotoaparátem strávil prakticky každou letní jasnou noc pod hvězdnou oblohou a po téměř čtyřicet šest hodin čistého fotografického času nutil fotony přicházející od hvězd a mlhovin v souhvězdí Labutě dopadat na čip fotoaparátu.

Světový kosmický týden připomene mezníky kosmonautiky Čt 2.10.2008

Světový kosmický týden (World Space Week, WSW) vyhlašuje Organizace spojených národů OSN od roku 1999 jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky – vypuštění první umělé družice světa (4. 10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. 10. 1967).

Čeští vědci se podíleli na astronomickém objevu Út 30.9.2008

V prvním říjnovém čísle prestižního časopisu Nature vychází článek mezinárodního týmu vědců ze 13 zemí. Mezi nimi jsou také čtyři čeští vědci.

Evropská noc vědců: nahlédněte pod pokličku astronomie So 20.9.2008

Astronomický ústav v rámci Evropské noci vědců připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Zdarma!

Akademie věd pokřtí knihu Půlstoletí kosmonautiky Pá 19.9.2008

Křest knihy se koná ve středu 24. 9. 2008 v 16.30 hodin v prostorách Akademie věd, Národní 3, místnost 108.

Voda a život na Marsu Út 9.9.2008

Astrofotografie srpna zachycuje detaily sluneční korony Pá 5.9.2008

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2008 obdržel snímek „Barvy sluneční koróny“  pořízený Miloslavem Druckmüllerem (Česká republika), Peterem Aniolem (Německo) a Vojtechem Rušinem (Slovenská republika) během zatmění Slunce.

Čeští vědci se podílí na projektu evropské družice St 3.9.2008

Na projektu GOCE se prostřednictvím Astronomického ústavu podílí i Česká republika. Ústav spolupracuje s ESA na detailech týkajících se výběru dráhy pro měřické fáze letu družice a bude zpracovávat její gradientometrická měření.