Bodlákem a zeleným čajem proti rakovině Út 24.1.2012
Nové možnosti v léčbě nádorových onemocnění otevírá objev českých a španělských badatelů. Tým prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR společně s týmem prof. Jitky Ulrichové z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a s vědci ze španělské Universidad de Málaga vyvinuli nové deriváty s antiangiogenní aktivitou na bázi silybinu ‒ látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Takzvané antiangiogenní látky zabraňují vývoji cévního zásobení tumorů. Ty se pak dále nešíří, nebo jsou zničeny v důsledku nedostatku živin a kyslíku. Teoretické základy této poměrně nové terapie nádorových onemocnění, jež je velmi selektivní a nepoškozuje pacienty jako např. klasická chemoterapie, byly položeny již v 80. letech 20. století. Využívá se často jako komplementární léčba spolu s další terapií.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Syndrom bílého nosu: Pomohou čeští netopýři americkým? Po 23.1.2012
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští vědci odhalují příčinu srdeční hypertrofie Pá 7.10.2011
„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.
Hypertrofie levé komory srdeční vzniká jako kompenzace zvýšené hemodynamické zátěže, například při systémové hypertenzi, přičemž náchylnost ke vzniku hypertrofie je podmíněna do značné míry geneticky. Chronická hypertrofie zvyšuje riziko srdečního selhání a předčasné smrti. Celogenomové asociační studie u lidí zatím neodhalily geny odpovědné za geneticky podmíněnou predispozici k hypertrofii, a proto se vkládají naděje do studia zvířecích modelů.
Objev principu časování aktivace vzpomínek v mozku Út 4.10.2011
Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Akademie věd
Role nanotechnologií v budoucnosti fotovoltaiky Po 19.9.2011
„Nanotechnologie na čtverečních kilometrech – aneb o budoucnosti fotovoltaiky“ – takové bude téma říjnového Science Café v Brně. Hostem v Literární kavárně knihkupectví Academia (nám. Svobody 13) bude RNDr. Antonín Fejfar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Večer se uskuteční tradiční první středu v měsíci, tedy 5. října od 18:30 h.
Nanotechnologie | Inovace | Jihomoravský kraj |
Chemické chránění DNA před enzymatickým štěpením Po 5.9.2011
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AVČR (tým doc. Michala Hocka) vyvinuli novou metodiku, jak lze chemickou cestou regulovat stříhání řetězců DNA selektivními enzymovými nůžkami. Štěpení DNA tzv. restrikčními endonukleázami je základním postupem při klonování DNA, bez kterého si nelze představit moderní molekulární biologii a genomiku.Tato metodika by mohla usnadnit řadu aplikací v molekulární biologii vyžadující štěpení velkých úseků DNA. Vědci z týmu doc. Michala Hocka vyvinuli postup přípravy „obalené" DNA, která sice obsahuje genetickou informaci, ale zvenku je pokrytá objemnými chránícími skupinami, a není tedy rozpoznatelná pro štěpící enzymy (restrikční endonukleázy). Po jednoduché chemické reakci takto ochráněné DNA s amoniakem se objemné chránící skupiny odštěpí a nově vzniklou „obnaženou" DNA je opět možné štěpit endonukleázami.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Novinka českých vědců: bezlopatková odvalovací turbína Pá 19.8.2011
Precesní kapalinová turbína je novým patentovaným vynálezem Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Představuje významné zdokonalení tzv. odvalovacího tekutinového stroje, v praxi rozšířeného pod názvem mikroturbína Setur. Na jeho vzniku se podíleli prof. František Maršík, DrSc., z ÚT AV ČR, Ing. Miroslav Sedláček, CSc., ze Stavební fakulty ČVUT v Praze a jejich slovenský kolega doc. Stanislav Hostina, Ph.D.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nové poznatky českých vědců přispěly k boji s alergiemi Po 15.8.2011
K dalším možnostem v boji s alergiemi a jinými nebezpečnými zánětlivými stavy přispěl výzkum badatelů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, jenž ukazuje na nové zásahové místo pro léčbu těchto onemocnění. Vědcům se podařilo prokázat, že aktivace tzv. žírných buněk vede k tvorbě doposud nepopsaných mikrotubulárních výběžků, a na molekulární úrovni objasnit, jak vznikají. Klíčovou roli mají výrazné změny ve vnitrobuněčné koncentraci vápenatých iontů.
Úspěch amerických vědců: přestavěli genetický kód živočicha Pá 12.8.2011
Server BBC píše o tom, že vědci vytvořili vůbec prvního živočicha, který obsahuje umělou informaci ve svém genetickém kódu. Podle vědců to umožňuje, aby biologové řídili atomovou stavbu jednotlivých molekul v žijících organismech. Zpráva o výzkumu vědeckého týmu Univerzity v Cambgridge je zveřejněna v Journal of the American Chemical Society.
Jak čtou buňky informace v DNA? St 10.8.2011
Nové poznatky vědců z AV ČR přispívají k léčbě závažných onemocnění. Návod, jak postavit lidské tělo, je uložen v dlouhých vláknitých „molekulách dědičnosti“, v DNA. Tak, jako je složité naše tělo, je i složitý tento návod. Způsob, jakým ho buňky čtou, není dosud zcela objasněn. Jeden z krůčků k porozumění této velmi složité záhady udělali nedávno vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Po dlouhou dobu se věřilo, že základní genetickou jednotkou jsou geny a že každý gen nese informaci pro tvorbu jedné bílkoviny. Nicméně v posledních letech se ukazuje, že většina genů může sloužit k výrobě více než jedné bílkoviny v závislosti na tom, v jaké části lidského těla je daný gen „čten“.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Vědci sestavili podrobnou mapu genů ječmene Po 1.8.2011
Výsledky dosud nejrozsáhlejší genetické analýzy ječmene zveřejnil mezinárodní tým biologů. Vědci vytvořili detailní „genovou mapu“ všech chromozomů této obilniny, obsahující informace o poloze téměř 22 000 genů. Nové poznatky urychlí čtení kompletní dědičné informace ječmene, a tak usnadní jeho šlechtění. Na projektu se významně podíleli čeští odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Ječmen je velmi důležitá obilnina v Česku i celosvětově. Používá se hlavně k přípravě sladu v pivovarnictví, při výrobě destilátů a také jako krmivo pro hospodářská zvířata. U nás se ječmen pěstuje asi na 450 000 hektarech půdy, což je po pšenici druhá největší osevní plocha ze všech plodin (údaje za rok 2009 ze statistiky FAO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství).
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nové a levnější biologické čištění půdy a vody St 13.7.2011
Čištění chemicky kontaminované vody a zejména půdy je velmi nákladné. Hledají se proto technologie, které by tento proces zlevnily. Jednou z nadějných cest dekontaminace je použití mikroorganismů a rostlin. Takovými možnostmi se nyní zabývají vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Biologická degradace škodlivých chemikálií je proces pomalý a dosud málo účinný. Existují však metody genového inženýrství, jimiž lze tyto organismy vybavit vlastnostmi, které by celý proces zlepšily. Výzkum badatelů z ÚMG AV ČR vychází z bakterií izolovaných z kontaminovaných půd a podzemních vod v oblastech několika vojenských újezdů a chemických průmyslových podniků.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nový mikroskop odhaluje molekulární procesy v buňkách St 6.7.2011
„Dvoufotonová polarizační mikroskopie odkrývá strukturu a funkci proteinů“ je název článku, jenž uveřejnil v Nature Methods badatelský tým dr. Josefa Lazara z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny AV ČR v Nových Hradech (ÚNSB) a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU). Spoluautory výsledků, publikovaných v internetové on-line verzi 3. 7. 2011 a zařazených do srpnového vydání tohoto prestižního odborného měsíčníku, jsou Alexey Bondar (JU), Štěpán Timr (ČVUT) a Stuart Firestein (Columbia University, USA). Nový druh optického mikroskopu, vyvinutý pod vedením výzkumných pracovníků z ÚNSB a z Jihočeské univerzity, umožní sledovat v živých buňkách různé pochody, jež dosud nebylo možné vidět. Vyvinutá technologie staví na pokročilém druhu optického, tzv. dvoufotonovém mikroskopu, kde je biologický vzorek osvětlován pomocí silného infračerveného laseru způsobem, který umožňuje trojrozměrnou prostorovou lokalizaci fluoreskujících molekul.
Inovace | Ústavy Akademie věd
Tajemství laboratorních myší Čt 2.6.2011
Na stránkách Nature Genetics byla v neděli 29. 5. 2011 zveřejněna publikace o původu laboratorních myší, na které se podílel promovaný biolog Jaroslav Piálek, CSc., z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) v Brně. Práce je výsledkem mezinárodní spolupráce Jacksonovy laboratoře v Bar Harboru, Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, Arizonské univerzity v Tucsonu, Michiganské University v Ann Arbor, Univerzity v Montpellier, Tchajwanské národní univerzity v Taipei a ÚBO.
Biologie | Inovace | Ústavy Akademie věd
Objev českých fyziků: nový fyzikální princip magnetické rezonance St 1.6.2011
Relativistické chování elektronů umožňuje využití magnetické rezonance v elektronických nanosoučástkách. Tento objev je dalším z řady společných výsledků dlouholeté spolupráce vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a britských laboratoří v Cambridge a Nottinghamu. Práce byla zveřejněna 22. 5. 2011 v prestižním odborném časopise Nature Nanotechnology. Ve fyzice představuje magnetická rezonance základní metodu pro studium nových magnetických látek. Při použití známých magnetických prvků pak může sloužit jako neocenitelný diagnostický nástroj, například v medicíně. Zmíněná vědecká práce představuje nový fyzikální princip magnetické rezonance.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští fyzici odkryli atomární strukturu uhlíkových materiálů St 4.5.2011
K pochopení, jak mikroskopy s rastrující sondou zobrazují atomární strukturu uhlíkových materiálů, přispěl zásadním způsobem tým vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR a ze španělské Universidad Autonóma de Madrid. Výsledky bádání publikoval koncem dubna prestižní časopis Physical Review Letters.Výzkum podpořily Grantová agentura České republiky a Program podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR. Unikátní vlastnosti uhlíkových materiálů, např. uhlíkové nanotrubičky nebo grafen, přinášejí lidstvu stále větší pokrok v mnoha sférách života.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Náklady na údržbu domu si každý spočítá předem sám St 27.4.2011
Olomoucká společnost TESCO SW bude společně s ČVUT rozvíjet informační systém Buildpass, který navrhuje a optimalizuje náklady na obnovu a údržbu objektů po dobu jejich životnosti.
Matematika | Inovace | České vysoké učení technické Praha
Čeští vědci spoluvytvářejí evropskou síť technologií v biomedicíně Čt 17.2.2011
Česká republika se zapojila do přípravné fáze evropského projektu „Euro-BioImaging“, který byl oficiálně zahájen dne 10. prosince 2010. Partnerem se stalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt poskytne vědcům v Evropě otevřený přístup k nejmodernějším zobrazovacím technologiím na všech úrovních biologického a biomedicínského výzkumu.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha |
Na cestě k novým materiálům pro elektroniku budoucnosti Út 15.2.2011
Stává se jen zřídka, aby se první ohlas na publikovanou práci objevil téměř okamžitě po jejím zveřejnění. Ještě méně časté je, aby tímto ohlasem byla propagace práce pro její průkopnický charakter. Právě toto se podařilo skupině vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulty UK, University v Nottinghamu a Hitachi laboratoře v Cambridge. Skupina představila novou třídu materiálů pro spinovou elektroniku, která by měla umožnit ovládání magnetických momentů látky za vysokých teplot pomocí elektrického pole. Redakce časopisu Physical Review Americké fyzikální společnosti, ve které je práce týmu vedeného T. Jungwirthem z FZÚ AV ČR publikována [1], otiskla zároveň ve své rubrice Viewpoint podrobný komentář profesora Roberta J. Cavy z Princetonské university [2].
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
V Liberci vyrostly laboratoře pro vývoj nanovláken Út 25.1.2011
Společnost Elmarco dokončila výstavbu výzkumného a vývojového centra nanovláken, na který získala 75 milionů korun od MPO.
Objev ve výzkumu spinových tranzistorů Út 11.1.2011
Mezinárodní tým vědců, který tvoří fyzici z Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, Hitachi Cambridge Laboratory a University of Cambridge a University of Nottingham ve Velké Británii, a Texas A&M University ve Spojených státech, představil experimentální realizaci tranzistoru, jehož funkce je založena na spinu elektronu. Práce byla publikována 24. prosince 2010 v časopise Science.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Výzkum ryb možná promění naše vodní nádrže v ekooázy Čt 23.12.2010
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích vyvíjejí metodologii, která má umožnit monitorování českých vodních nádrží tak, aby v nich mohly být nastoleny a trvale udržovány přirozené ekosystémy. Na své dva výzkumné projekty získali v předchozích dvou letech celkovou dotaci téměř 370 tisíc eur.
Biologie | Inovace | Ústavy Akademie věd
Studenti VŠB-TUO naučili Visual Studio „mluvit“ česky Pá 6.8.2010
Visual Studio je vývojové prostředí pro tvorbu softwarových aplikací. Pomocí nástroje Visual Studio tak vznikají aplikace pro různá odvětví lidské práce a to jak kancelářské či ekonomické, ale také pro internetové obchody a jiné.
Informatika | Inovace | Moravskoslezský kraj | VŠB-Technická univerzita Ostrava
Problém přípravy katalyticky aktivních materiálů... Út 3.8.2010
Problém přípravy selektivních katalyticky aktivních materiálů pro tento typ procesů vyřešil tým řízený vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. Výsledky výzkumu, na kterém se
podíleli Valery Petrykin, Kateřina Macounová, Oleg Shlyakhtin a Petr Krtil, byly publikovány v časopisu Angewandte Chemie Int. Edition (49 (2010), 4813).
Objev nového materiálu pro stálé elektronické paměti Út 27.7.2010
Skupina S. Kamby z Fyzikálního ústavu Akademie věd společně s řadou amerických spolupracovníků teoreticky navrhla a také experimentálně využila mechanického napětí ve velmi tenkých vrstvách EuTiO3 k umělé přípravě feroelektrika, které je zároveň silným umělým magnetem.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Materiálový výzkum pomáhá částicové fyzice Čt 22.7.2010
Před dvěma lety byla udělena Nobelova cena za teoretické vysvětlení spontánního narušení symetrie u elementárních částic. Tato teorie mimo jiné objasňuje, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty. Podle této teorie by měly mít částice jako elektron, neutron atd. elektrický dipólový moment. To je zdánlivě nesmyslné, protože neutron nemá žádný elektrický náboj a elektron má jen záporný náboj. Dipólový moment částic zatím nebyl pozorován, protože jeho velikost má být velmi malá.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Vědci z Akademie věd hledají cílovou molekulu pro vývoj chemoterapeutik St 14.4.2010
Schopnost živočišných buněk přijímat různé tvary, udržovat vnitřní uspořádání organel a vykonávat koordinované pohyby závisí na buněčné kostře, tzv. cytoskeletu - složité síti vláken, která prostupuje vnitřek buňky. Na rozdíl od kostry lidského těla je cytoskelet vysoce dynamická struktura, která dokáže rychle změnit svoji stavbu, když buňka reaguje na podněty z okolí. Cytoskelet je vystavěn ze tří typů vláken: mikrotubulů, mikrofilament a středních filament, která se liší svou architekturou a stavebními proteiny. Mikrotubuly jsou tvořeny dimery alfa- a beta-tubulinu a v buňce vyrůstají ze specializovaných organizačních center, tzv. centrosomů, ve kterých se nachází další člen tubulinové „rodiny“, gama-tubulin.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Jak se léčí poraněná buňka? Út 30.3.2010
Buňky i v tak složitém organismu, jakým je lidské tělo, jsou vystaveny různým atakům. Mezi ně patří například při bakteriální infekci poškození buněčné membrány toxiny. Nejvíce zranitelné jsou buňky, které přichází přímo do kontaktu s vnějším prostředím (kůže, sliznice) a slouží v obraně organismu proti patogenům vnějšího okolí. Poškození plasmatické membrány buňky by mohlo vést k vylití obsahu buňky a k buněčné smrti.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Mezi nádorem a zdravou tkání – stroma jako třetí hráč Út 16.3.2010
Zhoubné nádory hlavy a krku tvoří 5. nejčastější skupinu maligních nádorů člověka. Jejich biologické chování je typické agresivním lokoregionálním šířením, vysokou tendencí k recidivám a častým výskytem mnohočetných nádorů. Celosvětově se incidence dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku pohybuje okolo 500 000, v České republice je zjištěno zhruba 3000 nových případů za rok. Pětileté přežití pacientů se přitom pohybuje jen mezi 50–60 %. Léčebné výsledky této skupiny nádorů se výrazně nezlepšují, a to navzdory značným pokrokům, kterých bylo v posledních desetiletích dosaženo v chirurgii a onkologii. Je to dáno zejména tím, že stále ještě neznáme podstatu vzniku a šíření nádorů v organismu. Nemáme zatím genetickou diagnostiku schopnou zhoubný nádor odhalit včas (nejlépe před manifestací klinických symptomů). Pro určení celkové prognózy pacienta je rozhodující genetická analýza.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Sjednocení pravidel v molekulární diagnostice zlepší výzkum Pá 17.4.2009
Biotechnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. (BTÚ AV ČR) a Americká asociace klinické chemie (AACC) společně oznámily uveřejnění sjednocených pravidel (standard) pro klíčovou laboratorní metodu nazývanou qPCR (kvantitativní polymerázová řetězová reakce).
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Změna klimatu a inovace: Nové cesty z labyrintu Út 4.11.2008
Pořádá British Council ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze, Akademií věd ČR a Respekt Institutem, o.p.s.
Jiný obor | Inovace | Hlavní město Praha | Akademie věd
Unikátní metoda umí číst genetickou informaci pšenice Po 6.10.2008
Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Náročný projekt byl uskutečnitelný pouze díky unikátní technologii třídění chromozomů, kterou vyvinuli.
Pšenice je základní potravinou pro třetinu lidstva. Aby mohla být uspokojena rostoucí poptávka, snaží se šlechtitelé zvýšit výnosy a zlepšit odolnost proti chorobám či nepříznivým podmínkám, například suchu.
Čeští virologové si ochočili retroviry Po 18.8.2008
Co ukázal model retrovirového vektoru odvozeného z virů, které normálně vyvolávají nádory a leukémie u drůbeže? Retroviry jsou laické veřejnosti známy jako původci nebezpečných onemocnění zvířat i lidí, především syndromu získané imunitní nedostatečnosti (AIDS). Retroviry je však možno geneticky upravit tak, aby nevyvolávaly specifická onemocnění, aby se po infekci hostitelské buňky již nemnožily, ale naopak přenášely s sebou užitečné geny, které zabudují do chromosomů hostitele.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědPřihlásit se k RSS s tímto filtrem.
Partneři
