Zpráva týdne
Bodlákem a zeleným čajem proti rakovině Út 24.1.2012
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědNové možnosti v léčbě nádorových onemocnění otevírá objev českých a španělských badatelů. Tým prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR společně s týmem prof. Jitky Ulrichové z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a s vědci ze španělské Universidad de Málaga vyvinuli nové deriváty s antiangiogenní aktivitou na bázi silybinu ‒ látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Takzvané antiangiogenní látky zabraňují vývoji cévního zásobení tumorů. Ty se pak dále nešíří, nebo jsou zničeny v důsledku nedostatku živin a kyslíku. Teoretické základy této poměrně nové terapie nádorových onemocnění, jež je velmi selektivní a nepoškozuje pacienty jako např. klasická chemoterapie, byly položeny již v 80. letech 20. století. Využívá se často jako komplementární léčba spolu s další terapií.
„Látky, které jsme nyní vyvinuli, jsou založeny na kombinaci struktur silybinu a struktur protinádorových látek ze zeleného čaje (tzv. epi-gallokatechin galát, EGCG), kde byly použity postupy tzv. supramolekulární chemie a metody chemické a enzymové syntézy. Biologické testy jasně prokázaly významné antiangiogenní účinky některých nových látek. Výhodou biologických testů, které probíhaly na olomouckém pracovišti, je to, že se využívají tzv. tkáňové kultury (odvozené z lidských buněk získaných z pupečníkové krve, HUVEC), tedy není třeba používat, alespoň v tomto stadiu, laboratorních zvířat. Vyvinuté látky, z nichž nejlepší je 7-O-galloylsilybin B, mají velmi nízkou (nebo žádnou) toxicitu. Výsledky tohoto výzkumu, který má značný potenciál pro využití v selektivní terapii nádorových onemocnění, byly publikovány koncem roku 2011 v prestižním americkém časopise Journal of Medicinal Chemistry,“ představuje badatelský počin svého týmu prof. Křen.
Citace:
R. Gažák, K. Valentová, K. Fuksová, P. Marhol, M. Kuzma, M. A. Medina, I. Oborná, J. Ulrichová, V. Křen: Synthesis and Antiangiogenic Activity of New Silybin Galloyl Esters. Journal of Medicinal Chemistry 54, 7397‒7407 (2011).
Bližší informace:
prof. Ing. Vladimír Křen, DrSc., Centrum biokatalýzy a biotransformací, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.; tel.: 296 442 510; e-mail: 
; http://www.biotrans.cas.cz
Připravily: Mikrobiologický ústav AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
přilohy
Související články:
Syndrom bílého nosu: Pomohou čeští netopýři americkým? Po 23.1.2012
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští vědci odhalují příčinu srdeční hypertrofie Pá 7.10.2011
„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.
Hypertrofie levé komory srdeční vzniká jako kompenzace zvýšené hemodynamické zátěže, například při systémové hypertenzi, přičemž náchylnost ke vzniku hypertrofie je podmíněna do značné míry geneticky. Chronická hypertrofie zvyšuje riziko srdečního selhání a předčasné smrti. Celogenomové asociační studie u lidí zatím neodhalily geny odpovědné za geneticky podmíněnou predispozici k hypertrofii, a proto se vkládají naděje do studia zvířecích modelů.
Objev principu časování aktivace vzpomínek v mozku Út 4.10.2011
Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Akademie vědPartneři
