Zprávy týdne - Tiskové středisko vědy

Bodlákem a zeleným čajem proti rakovině Út 24.1.2012
7:49

Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Nové možnosti v léčbě nádorových onemocnění otevírá objev českých a španělských badatelů. Tým prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR společně s týmem prof. Jitky Ulrichové z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a s vědci ze španělské Universidad de Málaga vyvinuli nové deriváty s antiangiogenní aktivitou na bázi silybinu ‒ látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Takzvané antiangiogenní látky zabraňují vývoji cévního zásobení tumorů. Ty se pak dále nešíří, nebo jsou zničeny v důsledku nedostatku živin a kyslíku. Teoretické základy této poměrně nové terapie nádorových onemocnění, jež je velmi selektivní a nepoškozuje pacienty jako např. klasická chemoterapie, byly položeny již v 80. letech 20. století. Využívá se často jako komplementární léčba spolu s další terapií. pokračovani>>

Astrofotografie za prosinec: Proměnný vesmír So 14.1.2012
16:08

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |

Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte. Snímek zachycuje okolí proměnné hvězdy V 729 Aql. "V" proto, že je to hvězda proměnná, tedy "variable", 729 je její pořadové číslo v souhvězdí Orla, jehož latinská zkratka je právě Aql. To od slova Aquila. Autoři hvězdu sledovali po 10 nocí od září do listopadu 2011 a na snímku zabírajícím plochu jen o trochu větší než 4 měsíční úplňky kromě ní zachytili i více než 40 000 dalších hvězd. Z nich přibližně 30 vykazovalo proměnnost, o které se dříve vůbec nevědělo. pokračovani>>

Geologie v praxi Po 19.12.2011
10:23

Vědy o Zemi | Avízo | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci

Přírodovědecká fakulta UP plánuje od nového roku daleko více propojit teoretickou výuku studentů s praxí. Za tímto účelem navštívil 8. prosince děkan fakulty prof. Juraj Ševčík spolu s vedoucím Katedry geologie doc. Ondřejem Babákem lokalitu na Břeclavsku, kde se těží zemní plyn a ropa. Cílem této exkurze bylo učinit první krok k zahájení projektu, který připravuje Přírodovědecká fakulta UP pro své studenty na rok 2012. „Dobrá praxe v oboru může být začátkem úspěšné budoucnosti,“ říká děkan Přírodovědecké fakulty UP prof. Juraj Ševčík, Ph.D. Exkurze, stáže a diskusní semináře by měly být hlavním obsahem projektu, který vzniká především na podporu motivace a zájmu studentů o daný obor a následného kvalitního vstupu do reálné praxe. pokračovani>>

Astrofotografií měsíce listopadu je galaxie v Andromedě Čt 8.12.2011
1:19

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom. Tento obláčik prvýkrát popísal v Knihe stálic perzský astronóm Abd ar-Rahmán ibn Umar as-Súfí v roku 964 a ešte aj Christian Huygens či Edmund Halley v 17. storočí ho považovali len za akýsi otvor v oblohe, ktorým k nám preniká "večné svetlo". Ďalekohľad naň prvýkrát namieril v decembri 1612 Simon Maurus a "Veľkú hmlovinu v Androméde" zaradil do svojho slávneho katalógu Charles Messier 3. 8. 1764 pod číslom 31. pokračovani>>

Biofyzika pomáhá medicíně Po 28.11.2011
22:13

Fyzika | Biologie | Hlavní město Praha | Akademie věd

„Opticky čisté, ve vodě rozpustné závitnicové struktury na bázi kovů vykazující antibiotickou aktivitu“ je název nové objevné publikace v časopise Nature Chemistry, o kterou se zasloužili také dva vědci z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně – prof. Viktor Brabec a Dr. Jaroslav Malina. Jde o výsledek mezinárodní spolupráce s badateli renomované University of Warwick v Anglii, spoluautory článku. Biofyzikální vlastnosti závitnicových struktur na bázi kovů (např. tvar, velikost a náboj) jsou velmi podobné biofyzikálním vlastnostem alfa-šroubovic peptidů. Díky této skutečnosti byly charakterizovány některé interakce těchto závitnicových struktur s biomolekulami, jež jsou analogické s interakcemi peptidů s biologicky významnými molekulami. Získané poznatky naznačují, že by tyto chirální závitnicové komplexy mohly nalézt uplatnění v medicíně, mimo jiné jako látky s protinádorovými účinky. Dosavadní výzkum v chemických vědách však zatím neposkytl vhodné struktury s vlastnostmi umožňujícími aplikaci tohoto objevu v klinické praxi. pokračovani>>

Astrofotografie měsíce října: Ganymed a jeho stín St 9.11.2011
21:41

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |

Mimořádné postavení planety Jupiter na noční obloze svým jasem a majestátným pohybem po ekliptice, který zajišťuje pozorovatelnost této planety vždy déle než půl roku, způsobilo, že u všech velkých kultur v historii byla tato planeta spojována s nejvyšším božstvem, od babylonského Marduka, přes egyptského Amona a řeckého Dia až po římského Jupitera, a toto jméno od té doby přijala i astronomie jako oficiální název této planety. Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy. Je 317,8 krát hmotnější než Země, jeho poloměr je 11,2 krát větší než u Země, jeho úhlová rychlost rotace 2,5 krát převyšuje zemskou a projevuje se ve zřetelném zploštění planety. pokračovani>>

Univerzita Palackého vybuduje Pevnost poznání Út 11.10.2011
18:13

Inovace | Podpora vědy | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci

Chystá se propojení nejmodernějších technologií s historií města Olomouce a jeho fortových opevnění z dob rakousko-uherské monarchie. Po vzoru interaktivních muzeí v zahraničí se také v Olomouci delší dobu pracuje na vzniku návštěvnického centra, ve kterém by byla zábavnou a hravou formou prezentována sféra vědy a výzkumu. Pevnost poznání by se v samém srdci města měla veřejnosti otevřít v roce 2014. Před časem získala Univerzita Palackého v areálu Korunní pevnůstky objekt starého dělostřeleckého skladu. Za účelem vybudovat v tomto objektu Pevnost poznání ji se souhlasem statutárního města Olomouc prodalo UP za symbolickou jednu korunu občanské sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti. Stalo se tak se společným cílem všech tří jmenovaných subjektů: zřídit v centru města vzdělávací a zábavné centrum, které by sloužilo široké veřejnosti. pokračovani>>

Čeští vědci odhalují příčinu srdeční hypertrofie Pá 7.10.2011
7:37

Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.
Hypertrofie levé komory srdeční vzniká jako kompenzace zvýšené hemodynamické zátěže, například při systémové hypertenzi, přičemž náchylnost ke vzniku hypertrofie je podmíněna do značné míry geneticky. Chronická hypertrofie zvyšuje riziko srdečního selhání a předčasné smrti. Celogenomové asociační studie u lidí zatím neodhalily geny odpovědné za geneticky podmíněnou predispozici k hypertrofii, a proto se vkládají naděje do studia zvířecích modelů. pokračovani>>

Astrofotografií měsíce září jsou hustá hvězdná mračna Labutě Po 3.10.2011
23:35

Na 804 čtverečních stupních se za letních nocí nad našimi hlavami rozprostírá souhvězdí Labutě, tak bohaté na hvězdy. Máchnutím velkých křídel se plaví stříbřitým tokem Mléčné dráhy vstříc letícímu Orlu. Hvězd je tu tolik, že se pouhým okem nedají rozlišit. Jejich spojený svit vytváří na obloze dojem zářící opony, byť místy poněkud potrhané. Právě do hustých hvězdných mračen souhvězdí Labutě zamířil Eduard Kouřil, autor vítězného zářijového snímku soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, svůj objektiv. Právě do míst hustých hvězdných mračen souhvězdí Labutě zamířil autor vítězného snímku soutěže "Česká astrofotografie měsíce" svůj objektiv. Spolu s ním se díváme podél místního galaktického ramene, na jehož okraji se nachází i naše Země se Sluneční soustavou. Mléčná dráha je zde proložena obrovským komplexem červených vodíkových mlhovin, zdánlivě tvořících tělo Labutě. Ta nejznámější se díky svému tvaru jmenuje Severní Amerika a na obrázku ji nalezneme poblíž levého dolního rohu. Temným zářezem stínící prachové mlhoviny je oddělena od menšího útvaru zvaného Pelikán. pokračovani>>

Chemické chránění DNA před enzymatickým štěpením Po 5.9.2011
11:13

Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AVČR (tým doc. Michala Hocka) vyvinuli novou metodiku, jak lze chemickou cestou regulovat stříhání řetězců DNA selektivními enzymovými nůžkami. Štěpení DNA tzv. restrikčními endonukleázami je základním postupem při klonování DNA, bez kterého si nelze představit moderní molekulární biologii a genomiku.Tato metodika by mohla usnadnit řadu aplikací v molekulární biologii vyžadující štěpení velkých úseků DNA. Vědci z týmu doc. Michala Hocka vyvinuli postup přípravy „obalené" DNA, která sice obsahuje genetickou informaci, ale zvenku je pokrytá objemnými chránícími skupinami, a není tedy rozpoznatelná pro štěpící enzymy (restrikční endonukleázy). Po jednoduché chemické reakci takto ochráněné DNA s amoniakem se objemné chránící skupiny odštěpí a nově vzniklou „obnaženou" DNA je opět možné štěpit endonukleázami. pokračovani>>

Novinka českých vědců: bezlopatková odvalovací turbína Pá 19.8.2011
10:58

Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Precesní kapalinová turbína je novým patentovaným vynálezem Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Představuje významné zdokonalení tzv. odvalovacího tekutinového stroje, v praxi rozšířeného pod názvem mikroturbína Setur. Na jeho vzniku se podíleli prof. František Maršík, DrSc., z ÚT AV ČR, Ing. Miroslav Sedláček, CSc., ze Stavební fakulty ČVUT v Praze a jejich slovenský kolega doc. Stanislav Hostina, Ph.D. pokračovani>>

Jak čtou buňky informace v DNA? St 10.8.2011
8:53

Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Nové poznatky vědců z AV ČR přispívají k léčbě závažných onemocnění. Návod, jak postavit lidské tělo, je uložen v dlouhých vláknitých „molekulách dědičnosti“, v DNA. Tak, jako je složité naše tělo, je i složitý tento návod. Způsob, jakým ho buňky čtou, není dosud zcela objasněn. Jeden z krůčků k porozumění této velmi složité záhady udělali nedávno vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Po dlouhou dobu se věřilo, že základní genetickou jednotkou jsou geny a že každý gen nese informaci pro tvorbu jedné bílkoviny. Nicméně v posledních letech se ukazuje, že většina genů může sloužit k výrobě více než jedné bílkoviny v závislosti na tom, v jaké části lidského těla je daný gen „čten“. pokračovani>>

Vědci sestavili podrobnou mapu genů ječmene Po 1.8.2011
22:00

Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Výsledky dosud nejrozsáhlejší genetické analýzy ječmene zveřejnil mezinárodní tým biologů. Vědci vytvořili detailní „genovou mapu“ všech chromozomů této obilniny, obsahující informace o poloze téměř 22 000 genů. Nové poznatky urychlí čtení kompletní dědičné informace ječmene, a tak usnadní jeho šlechtění. Na projektu se významně podíleli čeští odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Ječmen je velmi důležitá obilnina v Česku i celosvětově. Používá se hlavně k přípravě sladu v pivovarnictví, při výrobě destilátů a také jako krmivo pro hospodářská zvířata. U nás se ječmen pěstuje asi na 450 000 hektarech půdy, což je po pšenici druhá největší osevní plocha ze všech plodin (údaje za rok 2009 ze statistiky FAO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství). pokračovani>>

Nové a levnější biologické čištění půdy a vody St 13.7.2011
8:16

Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Čištění chemicky kontaminované vody a zejména půdy je velmi nákladné. Hledají se proto technologie, které by tento proces zlevnily. Jednou z nadějných cest dekontaminace je použití mikroorganismů a rostlin. Takovými možnostmi se nyní zabývají vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Biologická degradace škodlivých chemikálií je proces pomalý a dosud málo účinný. Existují však metody genového inženýrství, jimiž lze tyto organismy vybavit vlastnostmi, které by celý proces zlepšily. Výzkum badatelů z ÚMG AV ČR vychází z bakterií izolovaných z kontaminovaných půd a podzemních vod v oblastech několika vojenských újezdů a chemických průmyslových podniků. pokračovani>>

Nový mikroskop odhaluje molekulární procesy v buňkách St 6.7.2011
7:20

Inovace | Ústavy Akademie věd

„Dvoufotonová polarizační mikroskopie odkrývá strukturu a funkci proteinů“ je název článku, jenž uveřejnil v Nature Methods badatelský tým dr. Josefa Lazara z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny AV ČR v Nových Hradech (ÚNSB) a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU). Spoluautory výsledků, publikovaných v internetové on-line verzi 3. 7. 2011 a zařazených do srpnového vydání tohoto prestižního odborného měsíčníku, jsou Alexey Bondar (JU), Štěpán Timr (ČVUT) a Stuart Firestein (Columbia University, USA). Nový druh optického mikroskopu, vyvinutý pod vedením výzkumných pracovníků z ÚNSB a z Jihočeské univerzity, umožní sledovat v živých buňkách různé pochody, jež dosud nebylo možné vidět. Vyvinutá technologie staví na pokročilém druhu optického, tzv. dvoufotonovém mikroskopu, kde je biologický vzorek osvětlován pomocí silného infračerveného laseru způsobem, který umožňuje trojrozměrnou prostorovou lokalizaci fluoreskujících molekul. pokračovani>>

Astrofoto června zachycuje červeného veleobra Antara Pá 1.7.2011
15:19

Astronomie | Ocenění | Ústavy Akademie věd

Šest set světelných let od nás se nachází šestnáctá nejjasnější hvězda na obloze, červený veleobr Antares. My pozemšťané máme velké štěstí, že se nenachází na místě našeho Slunce. To bychom tu totiž vůbec nebyli. Nebyl by tu ani autor tohoto vítězného snímku "České astrofotografie měsíce", ani my, kdo se nyní těšíme jeho úžasnou barevnou krásou. Hvězda Antares, ač pouze dvacetkrát těžší než naše Slunce, převyšuje jeho průměr sedmsetkrát a jeho zářivý výkon dosahuje dokonce jedenácti tisíc výkonů naší domovské hvězdy. Pokud bychom Antarese umístili na místo Slunce, naše Země by se nacházela hluboko v jeho řídkém tělese, stejně jako dokonce i ještě vzdálenější Mars. pokračovani>>

Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově Út 21.6.2011
6:23

Biologie | Věda v praxi |

Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil.  V sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření naučného chodníku Rakytovské plieska.  Chodník umožňuje návštěvníkům Tater seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým Tatrám veřejnou sbírku. pokračovani>>

Novinky v oblasti kvantové fyziky navrhli vědci Univerzity Palackého Čt 16.6.2011
8:47

Fyzika | Ocenění | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci

Cenu předsedy Grantové agentury ČR za řešení grantového projektu s názvem Elektro-optická kontrola kvantového šumu světla převezme v Praze 13. září docent Radim Filip z Přírodovědecké fakulty UP. Při této slavnostní příležitosti přednese prezentaci, ve které shrne výsledky projektu, a převezme také finanční odměnu. Články o vědeckých úspěších týmu kolem doc. Filipa figurují v mnoha renomovaných vědeckých časopisech včetně Nature Physics a Nature Photonics. Ohlasy získaly také na řadě mezinárodních konferencí. Do práce týmu se zapojili mladí vědci a studenti, kteří tak získali potřebné zkušenosti pro svou budoucí práci. Výsledkem projektu je soubor nových, a v mnoha případech již experimentálně prověřených metod kontroly kvantového šumu světla. Zcela zásadní je návrh nových kvantových zesilovačů a kvantových převodníků určených pro nové kvantové optické komunikace a ultra citlivá kvantová měření. pokračovani>>

Astrofotografie května zachycuje mlhovinu Roseta - ve 3D Po 6.6.2011
8:03

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |

V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".Tato 5000 světelných let vzdálená mlhovina plná vodíku ukrývá ve svém nitru čtyři milióny let starou hvězdokupu. Její hvězdy svým světlem a hvězdným větrem vlastně určují tvar a rozervanost mlhoviny. Ultrafialová část tohoto záření pak má za následek vlastní svit plynu tvořícího mlhovinu. Horký vítr částic, které proudí pryč z hvězdokupy, doplňuje stále materiál do plynné kulové slupky, zatímco nitro mlhoviny se stále více vyčišťuje a umožňuje nám tak pohled na mladé jasné hvězdy zde ukryté. Nalezneme zde hvězdy nejen mladé, ale i velmi mladé, s výtrysky typickými pro objekty typu Herbig-Haro. pokračovani>>

Objev českých fyziků: nový fyzikální princip magnetické rezonance St 1.6.2011
6:30

Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Relativistické chování elektronů umožňuje využití magnetické rezonance v elektronických nanosoučástkách. Tento objev je dalším z řady společných výsledků dlouholeté spolupráce vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a britských laboratoří v Cambridge a Nottinghamu. Práce byla zveřejněna 22. 5. 2011 v prestižním odborném časopise Nature Nanotechnology. Ve fyzice představuje magnetická rezonance základní metodu pro studium nových magnetických látek. Při použití známých magnetických  prvků pak může sloužit jako neocenitelný diagnostický nástroj, například v medicíně. Zmíněná vědecká práce představuje nový fyzikální princip magnetické rezonance. pokračovani>>

Věda zábavně, přístupně a názorně – v ulicích a na jarmarku St 25.5.2011
22:33

Avízo | Středočeský kraj |

Akcemi „Věda Open Air“ pokračuje v červnu projekt Discovery Weeks ve Středočeském kraji. Týden zahrnuje akce „Poznej naši Zemi“ (1. a 2. června), Chemický jarmark (6. června), Hlavičkiádu (8. června) a také Vědu v ulicích (10. června). „Zejména studentům zdejších základních a středních škol, ale v případě Chemického jarmarku a Vědy v ulicích i kolemjdoucím, chceme představit přírodní a technické vědní obory zábavnou a atraktivní formou. Proto jsme ke spolupráci přizvali například Národní technické muzeum, Technickou univerzitu Liberec, Vysokou školu chemicko technologickou či třeba Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy nebo například společnost EKO-KOM, “ popisuje akci její regionální manažer Václav Marek. pokračovani>>

Astrofotografie dubna zachycuje okolí "Planoucí hvězdy" Po 9.5.2011
7:55

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |

Tak jako v dubnu 2011 opět zaplál pomyslný astronomický souboj našich astrofotografů, svítí na obloze v souhvězdí Vozky "Planoucí hvězda". A právě tu si vybral za svůj cíl vítěz dubnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" Ondřej Podlucký. Na rozdíl od naprosto precizní a hlavně reálné vítězné fotografie je "Planoucí hvězda" objektem mírně řečeno fabulujícím. Předně to není pouze hvězda a také nehoří ani neplane. Tyto "plameny" vytváří téměř umělecká kombinace mezihvězdného vodíku svítícího díky energetickému záření přicházejícímu z modré velmi horké hvězdy AE Aurigae s temnými prachovými mlhovinami plnými uhlíku. Celá mlhovina má průměr přibližně 5 světelných roků a díváme se na ni do vzdálenosti asi 1500 světelných roků. Pro své katalogy ji astronomové označili poněkud strohým IC 405. pokračovani>>

Čeští fyzici odkryli atomární strukturu uhlíkových materiálů St 4.5.2011
8:01

Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

K pochopení, jak mikroskopy s rastrující sondou zobrazují atomární strukturu uhlíkových materiálů, přispěl zásadním způsobem tým vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR a ze španělské Universidad Autonóma de Madrid. Výsledky bádání publikoval koncem dubna prestižní časopis Physical Review Letters.Výzkum podpořily Grantová agentura České republiky a Program podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR. Unikátní vlastnosti uhlíkových materiálů, např. uhlíkové nanotrubičky nebo grafen, přinášejí lidstvu stále větší pokrok v mnoha sférách života. pokračovani>>

Čeští entomologové: Původ „průmyslového melanismu“ odhalen Út 26.4.2011
11:20

Nové zásadní poznatky o genetické mutaci můry Biston betularia přinesl v těchto dnech článek v prestižním časopisu Science. V rámci mezinárodní spolupráce dvou vědeckých týmů jsou jeho spoluautory prof. RNDr. František Marec, CSc., a Mgr. Martina Dalíková z Biologického centra AV ČR. Již samotný titulek této objevné publikace „Průmyslový melanismus u britských drsnokřídleců březových má původ v jediné nedávné mutaci“ jasně vypovídá o podstatě výzkumného projektu (výtah článku na http://www.sciencemag.org/content/early/2011/04/13/science.1203043.abstract).

pokračovani>>

Čeští fyzici spoluobjeviteli nové cesty ve spintronice Po 21.3.2011
15:23

Fyzika | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Zásadní průlom ve výzkumu materiálů využívaných ve spintronice – elektronice blízké budoucnosti – se podařilo skupině badatelů z Fyzikálního ústavu AV ČR, kterou vede Tomáš Jungwirth. Objev, na němž se v rámci dlouhodobé mezinárodní vědecké spolupráce podíleli i vědci z Matematicko-fyzikální fakulty UK a zahraniční kolegové z Velké Británie a Japonska, představuje nový princip spintronické součástky založené na antiferomagnetu. pokračovani>>

Astrofotografie měsíce února zachycuje gravitační čočku Út 8.3.2011
21:40

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |

Únorové kolo "České astrofotografie měsíce", probíhající pod patronací České astronomické společnosti, posunulo soutěžní pohled opět hluboko do vesmíru. Autor vítězné fotografie, pan Alexander Kupčo, namířil objektiv svého dalekohledu do hlubin vesmíru ve směru souhvězdí Velké Medvědice. Jeho cílem však nebyla galaxie NGC 3097, která snímku dominuje. Naopak, objekt zájmu je mnohem slabší a také leží mnohem, mnohem dál. Zatímco světlo od zmiňované galaxie putuje k Zemi padesát miliónů let, od hlavního cíle snímku, kvasaru Q0957+561 trvá jeho cesta 8,7 miliard roků. Na obloze se nám jeví jako slabý objekt téměř sedmnácté hvězdné velkosti. pokračovani>>

Kometa Tempel jedna podruhé a na 100 procent Čt 17.2.2011
23:05

Astronomie |

15. února ráno našeho času provedla "recyklovaná" sonda NASA - Stardust průlet ve vzdálenosti 178 km od jádra komety 9P/Tempel. Jednalo se o druhou návštěvu této komety, neboť v červenci 2005 ji poprvé navštívila sonda Deep Impact. Ta provedla experiment, při kterém na jádro komety vystřelila impaktor, který uvolnil materiál jádra. Bohužel se NASA nepovedlo nasnímat vzniklý kráter, a tak bylo rozhodnuto o přesměrování jiné sondy k této kometě, sondy Stardust. pokračovani>>

Na cestě k novým materiálům pro elektroniku budoucnosti Út 15.2.2011
23:23

Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Stává se jen zřídka, aby se první ohlas na publikovanou práci objevil téměř okamžitě po jejím zveřejnění. Ještě méně časté je, aby tímto ohlasem byla propagace práce pro její průkopnický charakter. Právě toto se podařilo skupině vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulty UK, University v Nottinghamu a Hitachi laboratoře v Cambridge. Skupina představila novou třídu materiálů pro spinovou elektroniku, která by měla umožnit ovládání magnetických momentů látky za vysokých teplot pomocí elektrického pole. Redakce časopisu Physical Review Americké fyzikální společnosti, ve které je práce týmu vedeného T. Jungwirthem z FZÚ AV ČR publikována [1], otiskla zároveň ve své rubrice Viewpoint podrobný komentář profesora Roberta J. Cavy z Princetonské university [2]. pokračovani>>

Astrofotografie měsíce ledna zachytila přehlíženou mlhovinu M42 Po 7.2.2011
11:23

Ten, kdo za zimních mrazivých nocí pohlédl na souhvězdí Oriona, patrně nepřehlédl mlhavou skvrnku pod jeho pásem v místech, kde má tento bájný lovec zavěšen svůj pomyslný meč. Tento obláček, známý jistě již dávno ve starověku, září tu nyní před námi v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce. Jeho autor, pan Libor Richter, si zvolil pro svou fotografii obtížné téma. Svůj objektiv zamířil k mlhovině, se kterou si sice většina pozorovatelů oblohy \"téměř tyká\", všichni ji znají a i když se k ní chovají někdy až poněkud přezíravě, pravidelně však do jejích rudých hlubin obracejí objektivy svých dalekohledů. Zdálo by se tedy, že nás na ní nemůže už nic překvapit.
Téměř ji zavrhl i slavný autor ještě slavnějšího katalogu, francouzský astronom Charles Messier. Pro něho a zejména pro katalog zahrnující objekty zaměnitelné s kometami byla až moc jasná a známá. Tvrdí se dokonce, že ji do něho nakonec pod označením 42 zahrnul pouze proto, aby překonal 42 objektů katalogu mlhovin jižní oblohy, vydaného v roce 1755 astronomem Nicholasem Louisem de la Caille. Tak se prý do prvního vydání Messierova katalogu dostala i otevřená hvězdokupa M 45 Plejády v Býku, stejně jako M 44 Jesličky v Raku. Samostatné označení M 43 dostala dokonce i slabá severovýchodní část "Velké mlhoviny" v Orionu, opticky oddělená v popředí se rozprostírajícím temným prachovým mračnem. pokračovani>>

Astrofoto měsíce prosince zachytila "hlavu čarodejnice", hvězdu Rigel Čt 13.1.2011
8:27

Astronomie | Ocenění | Ústavy Akademie věd

Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných. Jednu čarodějnici ovšem zahnat nemůžeme. Nespadá totiž do sféry pozemské a naše síly na ni nestačí. Její spatření navíc není vůbec jednoduché. Je slabounká, éterická, spíše jako víla. Pokud bychom ji chtěli zahlédnout, musíme zaměřit své zraky hluboko do vesmíru, až k modravé hvězdně Rigel. Tato po většinu času nejjasnější hvězda souhvězdí Oriona a šestá nejjasnější hvězda oblohy, vzdálená od nás přibližně osm set světelných let a patřící mezi modré superobry, je sedmnáctkrát hmotnější než naše Slunce a svítí osmdesát pět tisíckrát jasněji. Pokud bychom ji položili na místo našeho Slunce, svítila by nám na obloze jako oslnivě jasná koule o úhlovém průměru třicet pět stupňů. pokračovani>>

Astrofotografie listopadu zachycuje galaxie s polárním prstencem St 8.12.2010
7:41

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Galaxie NGC 660. Poněkud strohé pojmenování, které nezasvěceného spíše odradí. Astronom však ví, že se za tímto katalogovým číslem skrývá zajímavý a vzácný objekt vzdáleného vesmíru - galaxie s polárním prstencem. V této galaxii totiž nenalezneme pouze obvyklý plochý galaktický disk plný hvězd, prachu a plynu, nýbrž i disk druhý, obíhající téměř kolmo. I když mechanismus vzniku tohoto bizarního tvaru není ještě plně objasněn, předpokládá se, že druhý prstenec je tvořen materiálem další galaxie, který prochází plochým diskem této galaxie. Tento hvězdný ostrov není ovšem zajímavý pouze svým tvarem, nýbrž slouží i k zajímavým výpočtům a úvahám. Z pozorování vzájemné rotace prstence a disku lze odhadnout gravitační vliv temné hmoty obklopující tuto galaxii. pokračovani>>

Astrofotografie měsíce října zachycuje Orionův pás Čt 11.11.2010
8:35

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |

Krása může mít mnoho podob, od sličných žen na přehlídkových molech přes zdobné ornamenty barokních památek až k romantickým výjevům přírodních scenérií. Příroda je vůbec jedním z nejnadanějších umělců, pro něhož je tvorba neopakovatelných mistrovských děl takříkajíc denním chlebem. Přesvědčivých důkazů o schopnostech přírody najdete spoustu a nejen na Zemi. Už jen při pohledu na hvězdnou oblohu se člověku tají dech. Pokud se však podívá na oblohu podrobněji s použitím dalekohledu, elektronického detektoru a obrní se trochou trpělivosti, odhalí se mu svět plný roztodivných tvarů, barev a odvážné kompozice. Vesmír plný galaxií, otevřených či kulových hvězdokup, mlhovin různého druhu a nepřeberného množství hvězd, vše jakoby neuspořádáno a přesto dodržující určitý řád. pokračovani>>

Ústav fyzikální chemie otevírá špičkové nanocentrum Po 25.10.2010
8:29

Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. pořádá  v úterý 26.října 2010 v 11:00 hodin tiskovou konferenci Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechologií u příležitosti  zprovoznění prostor nového Nanocentra a zahájení jeho činnosti. Konference se uskuteční v Brdičkově posluchárně v Praze 8, Dolejškova 2155/3. Po skončení konference budou mít zájemci možnost prohlédnout si prostory budovaného centra. pokračovani>>

Astrofotografie září zachytila dvě otevřené hvězdokupy Út 12.10.2010
12:46

Astronomie | Ocenění |

Schován pod přilbicí v bujné kštici bájného Persea se na obloze skví slabý obláček. Z centra města jej sice neuvidíme, ale již za vesnickými humny jej spatříme v plné kráse. Jako první tuto "mlhovinku" do hvězdného katalogu již 130 let před naším letopočtem zahrnul astronom Hipparcos. Ten, po kterém byla pojmenována astronomická družice určená k měření přesných poloh hvězd na obloze. Jistě však nebyl první, kdo ji spatřil. O tom kdo to byl, se však můžeme pouze dohadovat. Nevíme, zda to byl člověk neandrtálský, odpočívající na vysoké skále ukryt před nočními dravci nebo snad až egyptský astronom, hledající nebeský objekt vhodný pro zaměření pyramid. Nebo někdo jiný? V každém případě však jistě neznal jeho podstatu. pokračovani>>

Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění 11. 7. 2010 Pá 20.8.2010
7:50

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |

Slunce, náš nejbližší hvězdný soused, jehož životadárné paprsky nám zpříjemňují letní čas, je bezesporu naší nejsledovanější hvězdou. Sluneční astronomové z různých koutů světa studují sluneční aktivitu s pomocí různorodých přístrojů a to jak na Zemi tak ve vesmíru takříkajíc každý den. Mohlo by se tak zdát, že nás nemůže již ničím překvapit. Opak je však pravdou. Stačí pouhý pohled na vítězný snímek koróny, pořízený během slunečního zatmění na atolu Tatakato, abychom pochopili, jak daleko jsme od úplného pochopení dynamických procesů odehrávajících se v této nejvrchnější části sluneční atmosféry. Ohromující složitost útvarů, od koronálních smyček, koronálních děr až po velké koronální výtrysky, vše zachyceno do nejmenších detailů. pokračovani>>

Výzkum potvrdil negativní vliv kouření rodičů na zdraví jejich dětí St 30.6.2010
8:32

Medicína | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v Brně

Negativní zážitky a stres prožitý v dětství mají vliv na množství úrazů, které se lidem v životě stanou. Sklon k úrazům v produktivním věku dále ovlivňují i dispozice zděděné po rodičích. Vyplývá to z výsledků rozsáhlé mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých dvaceti letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než 5000 párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.

Výsledky studie potvrdily, že kouření těhotných nepříznivě ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj plodu. Průměrná hmotnost novorozenců u žen, které kouřily i v těhotenství, byla v průměru o 107 g nižší, průměrná délka o 1,3 cm kratší, obvod hlavy byl průměrně o 0,2 cm menší než u nekuřaček. Kuřačky mnohem častěji udávaly větší obavy a neklid při začátku porodních bolestí i po návratu z porodnice, kdy se také častěji bezdůvodně rozčilovaly a pociťovaly vnitřní napětí. pokračovani>>

Rekord VAVeMOBILu: 107 km na jedno nabití Po 7.6.2010
17:50

Jiný obor | Věda v praxi | Moravskoslezský kraj | VŠB-Technická univerzita Ostrava

Od roku 2009 je na půdě Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava vyvíjena pohonná jednotka elektromobilu KAIPAN. Tento vysoce sofistikovaný vývoj a výzkum navazuje na dlouholeté zkušenosti v oblasti elektropohonů a alternativních zdrojů energií a je pro roky 2009-2012 realizován i s pomocí veřejných prostředků podporou projektu agenturou MPO ČR TIP pod kódovým označením TIP FR TI1/223 VAVEMOBIL. pokračovani>>

Aerosoly – velká neznámá Čt 27.5.2010
8:50

Chemie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Atmosférické aerosoly významně ovlivňují kvalitu ovzduší i zemské klima, jsou však zároveň jednou z nejméně prozkoumaných složek atmosféry. V práci nedávno publikované v prestižním mezinárodním vědeckém časopise přichází mezinárodní tým vědců z Kalifornské univerzity v Irvine, Ohioské státní univerzity v Columbusu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR s novým ‘vylepšeným’ modelem částic mořského aerosolu doplněným o kation Mg2+, jehož přítomnost v mořské vodě dosavadní modely nebraly v úvahu. Vědci na základě studia roztoků chloridu hořečnatého pomocí spektroskopie a počítačových simulací ukázali, že zvláštní chování kationtů hořčíku Mg2+ ve vodě ovlivňuje výskyt chloridových aniontů Cl na povrchu roztoku, a může tak zvyšovat reaktivitu slaných mořských aerosolů rozptýlených v zemské atmosféře. pokračovani>>

Svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy So 15.5.2010
17:11

Podpora vědy | Hlavní město Praha | Akademie věd

Ve čtvrtek 13. května 2010 byla v prostorách Knihovny Akademie věd ČR předána již počtvrté tři Stipendia L’Oréal Pro ženy ve vědě ve výši 200 000 Kč. Získaly je RNDr. Marie Kalbáčová, Ph.D., doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D. a Mgr. Jana Humpolíčková, Ph.D. Stipendia tvoří součást mezinárodního programu For Women In Science na podporu žen pracujících ve vědě.
Slavnostní večer proběhl za účasti předsedy Akademie věd ČR prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., pana Ing. Milana Kuny, vedoucího tajemníka Sekretariátu České komise pro UNESCO a pana Marco Fabiena, generálního ředitele společnosti L’Oréal Česká republika.  Předsedkyně odborné poroty prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. ocenila všech rekordních 52 přihlášených vědeckých prací mladých badatelek, z nichž některé byly dle mínění porotců na opravdu špičkové světové úrovni. V letošním roce obdržely laureátky stipendium ve výši 200 000 Kč. pokračovani>>

Vědci z Akademie věd hledají cílovou molekulu pro vývoj chemoterapeutik St 14.4.2010
9:09

Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Schopnost živočišných buněk přijímat různé tvary, udržovat vnitřní uspořádání organel a vykonávat koordinované pohyby závisí na buněčné kostře, tzv. cytoskeletu - složité síti vláken, která prostupuje vnitřek buňky. Na rozdíl od kostry lidského těla je cytoskelet vysoce dynamická struktura, která dokáže rychle změnit svoji stavbu, když buňka reaguje na podněty z okolí. Cytoskelet je vystavěn ze tří typů vláken: mikrotubulů, mikrofilament a středních filament, která se liší svou architekturou a stavebními proteiny. Mikrotubuly jsou tvořeny dimery alfa- a beta-tubulinu a v buňce vyrůstají ze specializovaných organizačních center, tzv. centrosomů, ve kterých se nachází další člen tubulinové „rodiny“, gama-tubulin. pokračovani>>

Jak se léčí poraněná buňka? Út 30.3.2010
12:59

Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Buňky i v tak složitém organismu, jakým je lidské tělo, jsou vystaveny různým atakům. Mezi ně patří například při bakteriální infekci poškození buněčné membrány toxiny. Nejvíce zranitelné jsou buňky, které přichází přímo do kontaktu s vnějším prostředím (kůže, sliznice) a slouží v obraně organismu proti patogenům vnějšího okolí. Poškození plasmatické membrány buňky by mohlo vést k vylití obsahu buňky a k buněčné smrti. pokračovani>>

Mezi nádorem a zdravou tkání – stroma jako třetí hráč Út 16.3.2010
11:41

Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Zhoubné nádory hlavy a krku tvoří 5. nejčastější skupinu maligních nádorů člověka. Jejich biologické chování je typické agresivním lokoregionálním šířením, vysokou tendencí k recidivám a častým  výskytem mnohočetných nádorů. Celosvětově se incidence dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku pohybuje okolo 500 000, v České republice je zjištěno zhruba 3000 nových případů za rok. Pětileté  přežití pacientů se přitom pohybuje jen mezi 50–60 %. Léčebné výsledky této skupiny nádorů se výrazně nezlepšují, a to navzdory značným pokrokům, kterých bylo v posledních desetiletích dosaženo v chirurgii a onkologii. Je to dáno zejména tím, že stále ještě neznáme podstatu vzniku a šíření nádorů v organismu. Nemáme zatím genetickou diagnostiku schopnou zhoubný nádor odhalit včas (nejlépe před manifestací klinických symptomů). Pro určení celkové prognózy pacienta je rozhodující genetická analýza. pokračovani>>

Čeští vědci vyvinuli látku zpomalující stárnutí kůže So 6.6.2009
12:25

Biologie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Společná laboratoř Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého vyvinula látku, která zpomaluje stárnutí kůže a zlepšuje vzhled pleti. Objev nyní komerčně využívá firma Senetek z USA. Na americký trh uvedla produktovou řadu kosmetických přípravků, které tuto látku obsahují. Zajímavé je, že prvním impulzem k vývoji sloučeniny byl základní výzkum rostlinných hormonů. V tomto případě se tedy podařilo úspěšně převést vědecké poznatky do praxe. Nová látka omezující stárnutí pleti má obchodní název Pyratine-6. Byla vyvinuta v Laboratoři růstových regulátorů, kterou vede profesor Miroslav Strnad. Jde o společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, v. v. i., (ÚEB) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. pokračovani>>

Astrofotografie dubna zachycuje přes 100 tisíc hvězd Čt 7.5.2009
6:19

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

V roce 1714 ji v Anglii objevil Edmond Halley, 1. června 1764 ve Francii pojmenoval Charles Messier a v roce 2009 ji v Čechách vyfotografoval Jiří Linet. S věkem okolo 10 miliard let to není již žádná teenagerka, ale jistě je stejně sledovaná jako kterákoliv modelka na Zemi. Každou noc se k ní desítky let obracejí objektivy astronomických přístrojů, aby polapily něco málo fotonů, které ji opustily před 25 tisíci lety. Před 35 lety se ji lidstvo dokonce pokusilo kontaktovat depeší radiového teleskopu v Arecibu. Zatím neodpověděla. Svou krásu skrývá pod obyčejné označení M 13 vyjadřující pozici v katalogu páně Messiera. Zasvěcenci ji pak důvěrně říkají „kulovka v Herkulovi“. A tak jsme již prozradili téměř vše podstatné. To hlavní však ještě chybí. S jejím portrétem pořízeným v Havířově zvítězil astrofotograf Jiří Linet v dubnovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. pokračovani>>

Astrofoto března: Unikátní záběr Saturnu s pěti měsíci Čt 9.4.2009
8:28

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Když v červenci 1610 zaměřil Galileo Galilei svůj malý dalekohled ke žlutavě zářící bludné hvězdě na rozhraní Kozoroha a Vodnáře zvané Saturn, byl překvapen tím, co uviděl: „…hvězda Saturn není samostatnou, nýbrž ze tří se skládá, jež se téměř dotýkají, nikdy nemění svoji vzájemnou polohu a srovnány jsou do řady podél zvěrokruhu, uprostřed je jedna třikrát větší než obě postranní a jejich umístění má tuto podobu oOo….“ V roce 1612 jej však čekalo další překvapení. Saturnovy „uši“ zmizely. I když Galileo předpověděl, že se opět objeví, což v roce 1616 znovu pozoroval, záhadě na kloub nepřišel. pokračovani>>

Objevena vzácná nepárová produkce top kvarku Čt 26.3.2009
6:51

Fyzika | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Vědci z experimentů CDF a DZero ve Fermiho národní urychlovačové laboratoři, provozované americkým ministerstvem pro energetiku, pozorovali srážky částic s nepárovou produkcí top kvarku, tzv. ,single top kvark'. Tento objev nepárové produkce top kvarku potvrzuje důležité parametry fyziky částic a je významný i pro pátrání po Higgsově bosonu na fermilabském urychlovači Tevatron, v současnosti největším provozovaném urychlovači částic na světě.
Až dosud byl top kvark pozorován pouze při vzájemném působení mezi sledovanými jevy zprostředkovaném silnou jadernou interakcí. V těchto interakcích top kvark vždy vzniká v párech. Nepárová produkce top kvarku, která je umožněna slabou jadernou interakcí a hůře se experimentálně detekuje, byla pozorována až nyní, téměř 14 let po objevu top kvarku v roce 1995. pokračovani>>

Astrofotografie února: snímek Bílého býka Čt 5.3.2009
8:13

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Je prosincový večer roku 1519. Admirál Fernão de Magalhães vyšel na záďovou nástavbu karavely Trinidad. Další čtyři lodě se kolébají opodál. Dva měsíce pršelo a obloha byla pokryta těžkými oblaky, které znemožňovaly přesnou navigaci. Před dvěma dny zahlédli námořníci daleko na pravoboku obrysy pevniny. Šeří se a admirál si chystá měřičské pomůcky a tabulky. Obloha se po dlouhé době vyjasnila a Magalhães chce konečně zjistit přesnou polohu výpravy. Zaměří první hvězdu a chystá se údaj nadiktovat zapisovateli. V tom ho zaujme cosi podivného na obloze. pokračovani>>

Astrofotografie ledna: modravě zářící podobr v mlhovině Út 3.2.2009
20:01

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Titul obdržel snímek mlhoviny NGC 7023 pořízený Milošem Hrochem. Svět hvězd, a to nyní nemyslíme hvězdy filmové, nám kromě nebeských těles, řekněme standardních, přináší i přehlídku těch nejpodivnějších objektů, jaké si vůbec můžeme představit.  Patří mezi ně i poměrně vzácní a velmi mladí hvězdní podobři spektrální třídy Ae či Be. Jejich vzácnost je způsobena zejména tím, že se v této fázi vývoje nacházejí jen po astronomicky velmi krátkou  dobu.  Jedná  se o období  jejich gravitačního smršťování a přípravy na vstup do středních a nejdelších let pobytu na tzv. „hlavní posloupnosti“.   pokračovani>>

Trnová koruna chrání korýše před odvěkým nepřítelem St 14.1.2009
0:22

Biologie | Jiná kategorie | Hlavní město Praha | Univerzita Karlova v Praze

Pozoruhodný vztah mezi obyvateli vysychajících tůní objevený díky genetickým metodám.
Dr. Adam Petrusek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze s německými kolegy publikuje tento týden v prestižním vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA) studii o obranném mechanismu, jenž umožňuje drobným korýšům perloočkám vzdorovat predaci ze strany listonohů – korýšů, kteří nezměnili svůj vzhled od doby dinosaurů. Přežít navzdory dravcům je prvořadým úkolem pro většinu živočichů ve volné přírodě, a mnozí z nich vyvinuli neobvyklé mechanismy, aby se predaci bránili. pokračovani>>

Nová metoda pro studium molekul v reálném čase So 3.1.2009
20:40

Fyzika | Chemie | Biologie | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v Brně

Mezioborovou spoluprací na pomezí chemie, biologie a fyziky se vědcům z Heyrovského ústavu fyzikální chemie Akademie věd a Masarykovy univerzity podařilo vyvinout novou metodu pro studium chování biomolekul v reálném čase. Moderními technikami molekulární biologie zkonstruovali biochemici z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity mutantní proteiny, které je možné velmi specificky označit molekulární sondou. Mutace vnesené do proteinů genovým inženýrstvím zajišťují pevné ukotvení sond, které lze přirovnat k zasouvání klíče do zámku. pokračovani>>

Češi umí připravit kmenové buňky pro těžce nemocné Po 8.12.2008
23:13

Medicína | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Využití kmenových buněk v humánní medicíně, a obzvláště pak embryonálních kmenových buněk (ESC), zahrnuje nejen vědecké ale i etické aspekty. Možnosti, které nabízí technologie využívající kmenové buňky jak pro regenerativní medicínu, farmakoterapii, tak i další výzkum, jsou však enormní a vkládají do nich velké naděje vědci po celém světě. Předchozí navrhované přístupy přípravy immunokompatibilních buněk s pacientem, například přenosem jader somatických buněk, jsou kromě technických problémů zatíženy také etickými otázkami. Výzkumy v posledních letech potvrdily možnost zvrátit osud buněk a „přinutit“ tak diferencované buňky, aby se vrátily do pluripotentního (nediferencovaného) stavu. pokračovani>>

Červená záře Kalifornie zachycená z balkónu Pá 5.12.2008
20:44

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2008, jehož autorem je Jan Hovad, nese název NGC 1499 - mlhovina Kalifornie. Jistě by si zasloužil ještě drobný podtitulek: „… kam se můžeme podívat z balkónu rodinného domu“. Ten si autor snímku vybral jako stanoviště svého fotografického přístroje, jímž neúnavně prozkoumává krásná místa noční oblohy. Tentokrát skleněné oko jeho dalekohledu zamířilo k hvězdě Menchib v souhvězdí Persea. pokračovani>>

Čeští vědci objasňují chemii atmosferických aerosolů Út 25.11.2008
11:02

Chemie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

V  renomovaném časopise Physical Chemistry Chemical Physics (PCCP) vyšel článek Enhanced surface photochemistry in chloride–nitrate ion mixtures. Jeho autorem je skupina vědců z mezinárodního výzkumného týmu Institutu environmentálních molekulárních věd (AirUCI) se sídlem na Kalifornské univerzitě v Irvine, který  vede profesorka Barbara J. Finlayson-Pitts. Mezi autory článku je také RNDr. Martina Roeselová, Ph.D., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.  Článek informuje  o překvapivých výsledcích studie zaměřené na chemii slaných mořských aerosolů během jejich transportu v atmosféře.
Autoři studie ukázali, že přítomnost chloridových iontů (Cl–) na povrchu aerosolových kapek ovlivňuje fotochemii dusičnanových iontů (NO3–) a vede ke zvýšenému uvolňování oxidů dusíku zpět do ovzduší. Pomocí počítačového modelu se podařilo vysvětlit mechanismus tohoto experimentálně pozorovaného efektu na molekulární úrovni. pokračovani>>

Fotodynamický efekt zabíjí nádorové buňky Út 18.11.2008
18:08

Medicína | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Nádorová onemocnění jsou jedním z nejzávažnějších medicínských problémů moderní společnosti. Jednou z perspektivních metod léčby je použití fotodynamického efektu, to je zabití nádorových buněk osvitem světla vhodné vlnové délky poté, co byly senzitizovány vhodnými chemickými látkamitzv. fotosensitizéry), které jsou přednostně pohlcovány nádorovými a nikoli normálními buňkami.
Po osvícení laserovým světlem určité vlnové délky dojde k aktivaci těchto fotosensitizérů a následnému přenosu absorbované energie molekulám kyslíku. Vzniknou reaktivní látky, které mohou spustit buněčný mechanismus vedoucí k „sebevraždě“, programované buněčné smrti, resp. apoptóze postižené buňky. pokračovani>>

Využití limbálních kmenových buněk k léčbě oka Čt 13.11.2008
21:36

Biologie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoušejí limbální kmenové buňky. Lidské oko je jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů a poškození nebo zničení jeho funkce silně snižuje kvalitu života. Na vnějším povrchu odděluje oko od vnějšího prostředí rohovka. Rohovka je ovšem vystavena škodlivým vlivům vnějšího prostředí, a tak často dochází k jejímu poškození nebo úplnému zničení: mechanické poškození, poleptání, ozáření apod. Poškozená rohovka má schopnost reparace z tzv. kmenových buněk, které sídlí v tenkém pásu mezi rohovkou a spojivkou.
pokračovani>>

Astrofotografie října nahlíží do živého srdce galaxie Po 3.11.2008
19:51

Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2008 obdržel snímek Pohled do živého srdce galaxie M 31 pořízený Kamilem Hornochem, Peterem Kušnirákem a Pavlem Cagašem.
Kdesi daleko ve vesmíru, astronomicky však téměř „za humny“, ve vzdálenosti necelých  tří miliónů světelných let leží očima slabě viditelný mlhavý obláček obří galaxie M 31. Známe ji též prostě jako galaxii v Andromedě, nebo již archaicky mlhovinu v Andromedě. To ještě z dob, kdy se nevědělo, že tato a jiné „mlhoviny“ nejsou mlhovinami, ale hvězdnými ostrovy s miliardami hvězd spolu s plynnými i prachovými mračny. pokračovani>>

Vědci umí psát atomy na povrch pevných látek Pá 17.10.2008
11:42

Fyzika | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Akademie věd

V práci publikované v posledním čísle časopisu Sciencee 16. října 2008 mezinárodní tým vědců z Japonska, Španělska a České republiky prezentuje novou metodu atomární manipulace, která umožňuje psát na povrch pevné látky pomocí jednotlivých atomů podobně jako psací pero. Nová metoda umožňuje nejenom zápis, ale i kontrolované vymazání již vytvořených atomárních vzorů.
V článku tým autorů poprvé představil novou metodu a také detailně vysvětlil její mechanismus na základě kvantových výpočtů. Možnosti nové metody mezinárodní vědecký tým demonstroval vepsáním symbolu Si na povrch pevné látky. Symbol Si byl zvolen záměrně, neboť právě atomy křemíku byly použity jako inkoust. Experiment byl proveden při pokojové teplotě, což výrazně rozšiřuje možnosti praktického využití atomární manipulace v oblasti nanotechnologií.
Tato metoda poskytuje mimo jiné úplně nové možnosti při přípravě zcela nových nanostruktur, které se stanou základem pro budoucí generaci čipů, umožní vytváření nových katalyzátorů na atomární úrovni a také významně přispěje k bližšímu pochopení tření na atomární úrovni, neboť poskytuje informace o silách nutných k manipulaci jednotlivých atomů a energetických ztrátách spojených s tímto procesem.   pokračovani>>

Unikátní metoda umí číst genetickou informaci pšenice Po 6.10.2008
18:40

Biologie | Inovace | Olomoucký kraj | Ústavy Akademie věd

Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Náročný projekt byl uskutečnitelný pouze díky unikátní technologii třídění chromozomů, kterou vyvinuli.
Pšenice je základní potravinou pro třetinu lidstva. Aby mohla být uspokojena rostoucí poptávka, snaží se šlechtitelé zvýšit výnosy a zlepšit odolnost proti chorobám či nepříznivým podmínkám, například suchu. pokračovani>>

Studium lidských genů v parazitických prvocích? Pá 26.9.2008
12:23

Medicína | Jiná kategorie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

V zářijovém čísle prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) publikovali vědci Shaojun Long, Milan Jirků a Julius Lukeš z Parazitologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s kolegou Franciscem J. Ayalou z Kalifornské univerzity v Irvine článek Mitochondrial localization of human frataxin is necessary but processing is not for rescuing frataxin deficiency in Trypanosoma brucei. pokračovani>>

Světový problém: invaze nepůvodních rostlin a živočichů Čt 18.9.2008
15:14

Biologie | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Botanický ústav Akademie věd Ř pořádá mezinárodní konferenci o biologických invazích - Neobita. Invaze nepůvodních rostlin a živočichů jsou závažným celosvětovým problémem, ohrožují diverzitu původních společenstev, na mnoha místech světa působí značné problémy a velké ekonomické škody. Invaze jsou předmětem mezinárodních smluv (např. Úmluva o biodiverzitě), ke kterým přistoupila i Česká republika. pokračovani>>

Čeští vědci zkonstruovali nový aerosolový spektrometr St 10.9.2008
9:40

Vědy o Zemi | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Akademie věd

Aerosolové částice, tedy vzduchem se pohybující tuhé nebo kapalné částice o rozměrech od 1 nanometru do 100 mikrometrů, jsou trvalou součástí naší atmosféry. Přesto, že jsou takto malé a téměř nic neváží (tvoří jen asi jednu desetimilióntinu hmoty vzduchu), mají na naše životy neobyčejný vliv. Zhruba lze říci, že každá dešťová kapka obsahuje alespoň jednu aerosolovou částici, na které voda zkondenzovala; aerosolové částice jsou tedy nezbytné pro fungování koloběhu vody v přírodě. pokračovani>>

Čeští virologové si ochočili retroviry Po 18.8.2008
17:23

Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Co ukázal model retrovirového vektoru odvozeného z virů, které normálně vyvolávají nádory a leukémie u drůbeže? Retroviry jsou laické veřejnosti známy jako původci nebezpečných onemocnění zvířat i lidí, především syndromu získané imunitní nedostatečnosti (AIDS). Retroviry je však možno geneticky upravit tak, aby nevyvolávaly specifická onemocnění, aby se po infekci hostitelské buňky již nemnožily, ale naopak přenášely s sebou užitečné geny, které zabudují do chromosomů hostitele. pokračovani>>